nenávist a závist

Dobrý den,jmenuju se K. a je mi 15 let.Mám problémy s mluvením a jsem handicapovaný/koktavost.Neustále se ve mě probouzí nenávist a závist ke druhým,například mě absolutně urazí,když jdu třeba ven a narazím na kluka, jak se objímá s nějakou holkou nebo jak se líbají,když mě nikdy žádná holka neobjala ani pusu nedala. Kvůli tomu mám nenávistné a zlé myšlenky a jsem kvůli tomu zlý,nenávistný a závistivý.Nemám žádné kamarády ve škole.Pořád se tvářím naštvaně i doma,vadí mi mladší sourozenci,bratr 9 let a 6 let.Dlouho jsem žil v rodině,kdy táta ubližoval mamince, mlátil jí a sprostě nadával. Nyní jsem od táty pryč jsem rád.Bydlíme s mamkou a bratry,mám vlastní pokoj. Mám vše co potřebuji,mamka je hodná. Děkuji za pomoc a odpověď.
Avatar

Jana Rašková Ottová

Odpověď odborníka:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Věřím, že bylo velmi náročné být při tom, kdy Váš táta ubližoval mamince a jsem ráda, že už jste pryč. Chci v první řadě moc ocenit, že se vztekem a závistí, kterou popisujete, chcete něco dělat. Představuji si, že je velmi těžké s tak intenzivními pocity každý den být a žít. Je ale skvělá jedna věc, a to, že si uvědomujete, že své pocity můžete ovlivnit, že se s nimi dá něco dělat. Napadá mne, že možná můžete mít obavy, abyste někdy pod jejich vlivem nereagoval tak, abyste toho litoval? Na závist se také jde dívat jako na pocit, který nám chce říct, že bysme možná něco chtěli mít tak, jako ten, komu závidíme. Jako například vztah s dívkou, kamarády a podobně. A to je úplně normální, že ve Vašem věku lidé touží po vztahu, kamarádství a blízkosti. Máte kolem sebe někoho, s kým můžete sdílet, co prožíváte? Kdo vás vyslechte a s kým se neostýcháte mluvit? Píšete o mamince, že je hodná, napadá mne, zda se jí můžete svěřit s tím, co Vás trápí? Jak by na to reagovala? A krom samotného sdílení, která samo o sobě již často uleví, byste spolu mohli zkusít vymyslet, co v daných situacích můžete se sebou dělat. Někdy pod pocity vzteku a naštvání můžeme vystopovat pocity smutku, strachu, které čekají, až si jich všimneme. Přišlo by mi důležíté, abyste měl pro sebe podporu. Pokud to aktuálně není někdo z Vašich blízkých, můžete se obrátit na školního psychologa či poradce, pokud je máte ve škole k dispozici. Určitě bych doporučila s pocity, které popisujete začít pracovat, aby se neprohlubovaly. A to je nejlépe možné v rámci setkávání s psychologem. Hledat cesty, jak vznikající naštvání zdravě ventilovat (napadá mne nějaký pohyb venku, sport), jak se odreagovat a také jak navazovat přátelské vztahy (podívat se třeba na to, proč kamarády nemáte a kudy to změnit). Důležitá složka bude také podpořit své sebevědomí a mít sám sebe více rád. Vedle školního psychologa se můžete obrátit také na Linku bezpečí, kde tato témata můžete více do hloubky probrat, anebo vyhledat psychologa ve Vašem okolí (hodně jich v této době pracuje i online). Přeji hodně štěstí.
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Chápu, že Vás častokrát přepadne vztek a závist. Toužíte po něčem, co mají ostatní. Hlavně po vztazích. Měl jste náročného otce. A zažil jste si jako dítě mnohé. Trápí Vás, že jste občas nenávistný nebo závistivý. Mě také občas ovládnou negativní, až agresivní myšlenky. Pro mě je prvním krokem, že si to uvědomím. Pak s tím mohu pracovat dále. Většinou to přináším do terapie. Snad by mohl pomoci školní poradce. Ve Vašem věku jsou důležité vztahy s vrstevníky. Nebránila bych se jim. Je to těžké, ale já bych se snažila být v tomto ohledu aktivní. Zapojila bych se do kroužků, akcí, kde je možné se seznámit a navázat kamarádské vztahy. Jak už jsem psala, také bojuji občas s tím, že mi připadá, že je všechno špatně. V takových chvílích si každý večer napíšu, co se mi za den hezkého stalo, co jsem dokázala. Je to jednoduchá aktivitka. Ale pomůže mi zvednout sebehodnocení a zahnat myšlenky, že celý den zase za nic nestál. I Vy máte své bezesporné kvality, já bych si je každý den připomínala a šla do života a vztahů sebevědoměji. Přeji hezký den.


Zpět na seznam