Nevěřím si

Dobrý den, možná by nebylo špatné si o tom co prožíváte promluvit s někým, kdo by vám porozuměl a dokázal vás podpořit. A také vám dokázal poradit, jak pracovat na změně a na zlepšení. (Je skvělé, že máte kamaráda, který vás zřejmě dokáže podpořit, nemůže vám však pravděpodobně pomoci k dlouhodobějšímu zlepšení.) Pokud nemáte nikoho takového ve svém bezprostředním okolí, můžete se poradit se školním psychologem, v psychologické ambulanci nebo třeba na telefonní Lince bezpečí. Je pravděpodobné, že s podporou a odbornou radou se vám může dařit výrazně lépe. Držím palce !

Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Vrátil mě do minulosti, do období, kdy jsem chodila do školy. vzpomínám , že často jsem měla pocit , že je toho na mě hodně. Měla jsem trému, strach z neúspěchu, z odmítnutí, se selhání... A někdy se to sešlo a já měla pocit , že nezvládám. Že toho mám "nad hlavu" a vše mě tíží. Věci jsem dost často odkládala a zbytečně moc o nich přemýšlela. Píšete, že často brečíte, a že máte nízké sebevědomí. Nemohu z Vašeho dotazu posoudit, zda jde o smutek z nějáké situace a nebo zda se jedná o smutek bezdůvodný. Možná, být já na Vašem místě, zašla bych si za psychologem a popovídala si s ním o tom , co mě tíží. Mě pomohlo řešit jedno po druhém. Nepřímýšlet o věcech předem, jak mohou dopadnout . Ale postupně je rozkrokovat a krok za krokem řešit . Na maturitu jsem se připravovala a podařilo se mi úspěšně odmaturovat. To bylo mé vykročení do dospělosti a k získání většího sebevědomí. To samé přeji i Vám . Hodně štěstí. Katka