Nevím co s tím

Dobrý den, pokud tomu dobře rozumím, tak se Vám občas stává, že se zachováte tak, jak byste od sebe nečekala, že se v tom nepoznáváte. Bohužel když neznám více podrobností nedokáži odhadnout, co by s čím ve Vašem životě mohlo souviset. Věřím ale, že to dokážete postupně rozklíčovat sama, pokud se rozhodnete to více zkoumat. Obecně se někdy stává, když se dostaneme do dlouhodobého stresu nebo napětí, že pak ve chvíli, která je pro nás napjatá, nebo takzvaná “poslední kapka”, se pod vlivem silných pocitů zachováme neadekvátně dané situaci a překvapí nás to. Bývá to tím, že náš pohár pocitů někdy přeteče a už se neovládneme, nemusí to souviset přímo jen s tou situací, která u nás takové chování spustila. Píšete, že se Vám také stává, že vidíte kolem sebe stíny nebo lidi, co tam nejsou. Úplně rozumím tomu, že to ve Vás vyvolává strach. Někdy to může opět souviset s dlouhodobým napětím a stresem, kdy je naše tělo neustále “v pozoru” a nastražené a naše smysly unavené a mohou nás klamat. Někdy tyto projevy doprovází zneužívání psychoaktivních látek a to i v době, kdy člověk není přímo pod vlivem látky. V neposlední řadě pak mohou takové vidiny znamenat i komplexnější zdravotní problém či psychické obtíže. To dokáže nejlépe diagnostikovat a posoudit lékař. Každopádně by ale bylo dobré, abyste na to, co se Vám děje, nebyla sama. Máte někoho blízkého, ke komu máte důvěru a mohl by Vás vyslechnout? Komu byste třeba i s menšími obavami, jak na to zareaguje, mohla popsat co vidíte a cítíte? Rodiče, prarodiče, širší rodinu či přátele? Někdy i samotné sdílení může přinést úlevu či jiný pohled. Další možnost, kam se obrátit, je bezplatná telefonická linka bezpečí, kde můžete zavolat a povědět co se Vám děje podrobněji, na to Vám pracovnice linky bezpečí může poradit kam se obrátit dále. Také to s Vámi probere a můžete spolu najít způsob, jak tomu všemu porozumět nebo co dělat, aby Vám bylo lépe. Bez bližších informací se mi takto bohužel nepodaří Vám poradit, ale telefonicky v dialogu se určitě můžete posunout dál. Také některé školy, možná i u Vás, mají k dispozici výchovného poradce nebo školního psychologa, který by Vás jako dobrý profesionál měl vyslechnout a podpořit. Další možnost je přímo konzultace s Vaší praktickou lékařkou, která Vás může dále nasměrovat, kam bude potřeba. Anebo se můžete rovnou obrátit na psychologa či psychiatra v okolí Vašeho bydliště. Držím Vám palce, ať je Vám brzy lépe.

Dobrý den. Děkuji za Vaší důvěru. Píšete ve svém dotazu, že máte pocit jako by jste byla dvě osoby. Uvádíte také, že vidíte osoby a stíny, které neexistují. Je pochopitelné, že tohle všechno ve Vás vyvolává pocit strachu a nejistoty. Ráda bych ocenila, že svůj zdravotní stav chcete řešit a že ho nepodceňujete. Vzpomínám na sebe, když mi bylo 19 let a moje prožívání se mi zdálo "divné." Cítila jsem , že se potřebuji s někým poradit nebo zajít k doktorovi. To jsem bohužel neudělala. Píši bohužel, protože můj zdravotní stav se zhoršil a já ztratila onen náhled. Nakonec jsem skončila v Bohnické nemocnici. To vše nepíšu proto, že Vás chci vystrašit, ale proto že vím, že čím dřív navštívíte doktora , tím máte větší pravděpodobnost na rychlejší uzdravení. Včasná diagnostika znamená brzkou úzdravu. To platí i pro neurologické onemocnění nebo oční vadu. /Při nichž se mohou objevit vidiny také./Co Vám doopravdy je, ale rozpozná jen lékař. Kdybych dnes mohla vrátit čas, určitě bych se odhodlala a navštívils doktora včas. Mohla bych tak změnit svoje mládí, možná i život. Píšete, že Vám je 17 let. Svěřila bych se tedy se svým trápením rodičům. Předpokládala bych, že zařídí patřičná vyšetření . V případě , že se s tímto řešením neztotožňujete, napadlo mě zajít k dětskému psychiatrovi a popovídat si s ním. Hodně štěstí a odvahy. Katka