Nezvládání komunikace

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na jednu otázku. Začínám totiž sama sebe omezovat a okolí mi dává najevo, že bych s problémem něco měla dělat. Je mi 20 let a nezvládám v komunikaci vyjadřovat své názory. Abych to popsala, kdykoliv je vedena v mém okolí, ať už ve skupině nebo ve 2 konverzace o nějakém vážnějším tématu a já se pokusím o to říct svůj názor, začnu větu a pak už ji nedokážu dokončit, jelikož se z ničeho nic rozbrečím, pozornost posluchače pak padne jen na to, že jsem to emocionálně nezvládla a začnou mě uklidňovat. Takže pak se pocit umocní tím, že jsem zase selhala. Většinou ani nevím proč vlastně začnu při konverzací brečet. Nebo chci někoho jen bránit v hádce a obhájit jak a proč to tak bylo, ale následuje stejný scénář, nikdo to pak nebere vážně. Váže se k tomu ještě spousta věcí, například že často nedokážu říct ne, takže jsem dříve pak začala vztahy, ve kterých vlastně ani být nechtěla, nebo jsem se možná bála zůstat sama. Ani nevím kdy to všechno začalo, ani si upřímně nevzpomínám, kdy od základní školy nebo i dřív tomu bylo jinak. Jedinou výjimkou s kým dokážu hovořit je můj přítel, ačkoliv emocionální projev při konverzací zůstává, jen už je zvyklí, že si toho nemá všímat a mluvit k věci.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, odborná pomoc, konkrétně psychoterapie, by vám nejspíš pomohla s hlubším pochopení toho, proč takovýmto způsobem reagujete i v hledání způsobů, jak to zlepšit. Co se týká toho, co můžete zkusit sama (a to se s docházkou do psychoterapie nevylučuje), mohlo by pomoci opakované zažívání situací, kdy přes nesnáze (třebas i pláč) nakonec zvládnete říct, co potřebujete. Podobně jako to dokážete říct vašemu příteli - což považuji za výborné. Možná by i někteří další lidé ve vašem okolí dokázali po vysvětlení pochopit, že sdělení je pro vás obtížné, ale že je pro vás (pokud chápu dobře) důležitá jejich trpělivost, aby jste mohla vyjádřit to podstatné. Je možné že s tím jak budou přibývat zkušenosti, kdy jste to podstatné sdělit dokázala, zmírní se i napětí a s ním spojený emoční doprovod. Drřím vám palce
Avatar

Vlaďka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Pozorně jsem četla váš dotaz a snažila se vcítit do toho, co v popisovaných situacích zažíváte. Já sama sice stejné reakce u sebe neznám, ale nacházím se v některých pocitech a postojích, které uvádíte. Díky dlouhodobé psychoterapii jsem pochopila, že příčiny u mne spočívají v malém sebevědomí, nízké důvěře v sebe a v mou hodnotu před druhými lidmi. Obávám se, že jednoduchá odpověď v poradně vám nebude schopna přinést úlevu a změnu postojů, které se ve vás dlouhá léta tvořily a budu potřebovat svůj čas a své tempo, aby mohlo dojít ke změně k lepšímu. Z vlastní zkušenosti bych vám doporučila nalézt si psychoterapeuta a postupně s ním vše rozkrývat a krok za krokem uzdravovat. Chce to trpělivost, odvahu a naději ve změnu, ale je to možné. Přeji vše dobré a úspěšné nalezení pomoci.


Zpět na seznam