Nulové sebevědomí

Dobrý den, jelikož se skoro vždy rozpláču, když o tom mám hovořit píšu to sem. Je mi 17 let, mám přítele, dvě kamarádky ve škole, ale stejně mám pocity méněcennosti. Cítím se být zbytečná, nechutná, odpudivá až naprosto odporná. Nenávidím sama sebe. Ať už mi kdokoliv řekne, že jsem bůhví jak krásná, chytrá a že je zbytečný tohle o sobě říkat. Můj vnitřní hlas začne křičet "oni ti lžou, všechno to jsou lži, jsi hnusná!". Můj přítel už to nedává prý bych se měla chovat více dospěle. Já mám, ale strašný problém sama se sebou a často přemýšlím i o sebevraždě, říkám si, že bych vlastně nikomu nechyběla, protože nic nedokážu a nic neznamenám. Dnes jsem měla referát na angličtinu a ani jsem nestihla vydat hlásku, rozbrečela jsem se a učitelka mě pobídla, ať si sednu. Tenhle moment ve mně ještě více umocnil pocit jak jsem ubohá... Chci se normálně bavit, začlenit a mít alespoň nějaké procentuální sebevědomí. Prosím, poraďte. Děkuji.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, přestože popisujete výrazné problémy se sebedůvěrou a sebepřijetím, se kterými musí být velmi nepříjemné žít, reálně se vám podařilo navázat a udržet minimálně 3 významné vztahy. To nepíši s cílem přesvědčit vás, že "je to vlastně dobré", ale pro vyváženost pohledu i pro uvědomění, že to může být východiskem, na které se dá navázat. Pochopit kořeny toho, proč se takto vnímáte a hledat způsoby změny je možné prostřednictvím psychoterapie. Domnívám se, že by bylo nejvhodnější, abyste vyhledala odbornou pomoc - nejlépe psychologa, pokud je pro vás snáze dosažitelný, může to být i školní psycholog či psychiatr. Vzhledem k myšlenkám na sebevraždu by bylo vhodné návštěvu neodkládat, a v případě dlouhých objednacích lhůt, či tendencí si ublížit, je zcela na místě navštívit krizové centrum či zavolat na linku důvěry. Přestože osobní kontakt, pravděpodobně navíc dlouhodobější, považuji za nenahraditelný, mohlo by pro začátek být nejsnazší zavolat na Linku bezpečí, probrat svou situaci a nechat si poradit, kam se osobně obrátit ve vašem okolí. Lze tam volat zdarma, navíc mají i možnost kontaktu přes chat či e-mail. Podporu byste dost dost možná nalezla i v některém z nízkoprahových klubů pro dospívající. Existují i v řadě menších měst a kromě možnosti zajímavým způsobem trávit čas a nebýt sám, tam lze důvěrně promluvit i s některým z pracovníků, který by vás měl zvládnout podpořit a doporučit co a jak dál. Přestože vám situace možná připadá beznadějná, zkuste mi věřit, že i tyto problémy je možno řešit či alespoň výrazně zlepšit. Řadě lidí se to podařilo, i když to mnohdy stálo velké úsilí a nebylo to z týdne na týden. Držím palce a přeji ať je lépe.


Zpět na seznam