Onemocnění a práce ve zdravotnictví

Dobrý den,na následující věc se zeptám i své lékařky,ale zatím k tomu spíš sbírám odvahu a asi vlastně stojím i o názor někoho, pro koho jsem anonymní. Mám za sebou první ročník medíciny(všeo), nějaké ZK už mám a nějaké zbývají. Jenže v minulosti jsem se léčila na psychiatrii(lůžková i ambulantní). Závěr zněl:akutní psychoza. Vývoj ukázal, že šlo zřejmě o následek psychického/později i fyzického/ vyčerpání. Za cca 7 let se nic takového neopakovalo, ale znovu docházelo k vyčerpání a s tím spojeným problémům (horší pamět, soustředění, bolesti hlavy, úzkost). Vždy ustoupilo po úpravě režimu(mírné změně medikace), prvák jsem absolvovala už bez léčení a léků. Škola mě hrozně baví, poprvé po mnoha letech se cítim vážně štastná, spokojená se svým životem a i okolí si všímá, že jsem jiná-zajímající se o svět okolo sebe. Přirozeně mě jako obor zajímá psychiatrie(mám tedy dost času, min. dodělat ty ZK prváku), ale napadá mě jedna věc. Asi to bude znít trochu hloupě, ale nemohlo by mým(potenciálním)kolegům(Já bych ráda se k nějakým stážím, praxím dostala dříve než v určeném ročníku) vadit, že sem měla takové problémy? Budou mi důvěřovat? (Vím,že nejste jasnovidec, stačí váš názor...). Pracuji na sobě, naučila jsem se odpočívat, efektivněji komunikovat, takže se snažím. Omlouvám se za délku, stručné vyjadřování zatím není moje silná stránka. Za projevený názor předem děkuji! Studentka