Otec bez zájmu o sebe a ostatní ničí své okolí, část 1

Dobrý den, chápu, že vás to mrzí a že je těžké být svědkem takového chování u blízkého člověka. Informace o nedobrovolné hospitalizaci, které vám dala obvodní lékařka jsou pravdivé. Nedobrovolně (tedy proti jeho vůli) je možno hospitalizovat člověka jen pokud je bezprostředně nebezpečný sobě nebo okolí. Jednoznačně jsou to tedy případy kdy vyhrožuje sebevraždou, že někomu ublíží, nebo je v takovém stavu opilosti, který je život ohrožující. Potenciální riziko, že by v opilosti mohl způsobit požár apod. není obvykle dostačující (v tom považuji odpověď peerporadkyně za nepřesnou). O nedobrovolném převozu v prvním kole rozhoduje lékař záchranné služby, následně pak lékař na příjmovém oddělení, jehož rozhodnutí musí do (tuším) 2 dnů přezkoumat soudní úředník. Z dalších právních možností snad padá do úvahy - návrh na odnětí řidičského průkazu, návrh na omezení svéprávnosti v oblasti financí a rozhodování o vlastním zdravotním stavu. Nakolik je to však reálné nedokáži posoudit - informace by měla mít buď praktická lékařka či sociální pracovník příslušné obce. Pokud dům není jen ve vlastnictví otce, mohou na něj tlačit spoluvlastníci (problémy ve vzájemném soužití a péči o společný majetek). Z neprávních strategií bývá vhodné žádným způsobem nežádoucí chování neumožňovat - nedávat ani nepůjčovat peníze. Pomoc podmiňovat střízlivostí či ideálně léčbou. Na místě pak je chránit před jeho chováním své vlastní potřeby - fyzické, ekonomické i psychické (nenechávat se zneužívat a zraňovat). Podrobněji to probrat by vyžadovalo delší rozhovor - můžete se obrátit na adiktologickou či AT ambulanci (obvykle pracují i s příbuznými závislých), případně kontaktovat hnutí Al-anon , což je svépomocné sdružení příbuzných závislých. Držím vám palce.

Dobrý den. To musí být náročné, dívat se, jak vlastní táta chřadne. Trochu na rozdíl od obvodní lékařky se domnívám, že stačí to, že tatínek ohrožuje sebe, jak píšete, že nemusí ani ohrožovat ostatní. Navíc věci se mohou v průběhu času měnit, to co nebylo na hospitalizaci včera, může být dnes. Máte právo zavolat tatínkovi záchranku. Problém trošku spatřuji v tom, že kolem toho bývá dost rušno, obvykle přijede i policie, sousedi se možná rádi pobaví a podívají, co si budeme povídat. Pokud máte možnost spojit se s nějakou službou, která pracuje v terénu (sociální služba, nebo ideálně centrum duševního zdraví), doporučuji to udělat jako první. Mohou vám pomoci, asistovat. Váš otec rozhodně bude potřebovat podporu, není to sranda a nebyla by ani pro zdravého, když se na vás vrhne pár lidí a snaží se vás odvézt. To, co obvykle nastává potom, tomu se říká nedobrovolná hospitalizace. Nedobrovolná proto, že prakticky je nařízena soudem, pokud jsme to dobře pochopila, takže během ní nelze revers podepsat. Bývá to pro člověka těžká životní zkouška a tak doufám, že pokud budete nucena takto zakročit, že to nakonec dobře dopadne.