Ovládnuta strachem

Milá Adélo, stavy které popisujete nejsou v období po porodu zcela vyjímečné. I v situacích, kdy je narození dítěte s radostí očekáváno, se jedná o vysoce zátěžovou situaci v mnoha různých směrech. Mezi hlavní faktory patří: tělesná zátěž (z porodu samotného, řady hormonálních změn, fyzická únava související s péčí o dítě a nevyspáním), psychická (psychická konstituce, předchozí životní zkušenosti apod.), psychosociální faktory (podpora či tlaky okolí, výrazná změna sociálního zapojení, změny rolí, změny v partnerském vztahu...). Z toho vyplývá, že podpůrná opatření i léčba by měla probíhat na několika různých úrovních. 1) Režimová opatření - podpora okolí, čas na oddych a spánek, pomoc s praktickými starostmi (jako nákup, vaření či praní), prostor pro kontakt s přáteli. 2) Psychoterapeutická podpora - např. pro pochopení a přijetí aktuálního stavu, hledání možností změn, podpora v jejich uskutečňování, otevřené sdílení těchto - někdy až tabuizovaných - prožitků.. 3) Psychiatrická farmakologická léčba (obvykle antidepresivy) - mnohdy bývá vhodnou pomocí pro nastartování v obou výše zmiňovaných oblastech. Existují i léky, které jsou slučitelné s kojením. Poporodní deprese (a úzkostné obavy v souvislosti s narozeným dítětem k nim obvykle bývají též řazeny) se podle studií vyskytuje u 10-15 procent rodiček. Což je ve velkém kontrastu s všeobecně tradovaným a časopisy utvrzovanými představami "šťastné maminky" a vytváří to spíše další tlak. Opravdu by bylo nejvhodnější abyste navštívila psychologa, případně i psychiatra. Můžete též navštívit některé z krizových center, kde je služba bez objednání. Mohu vás ujistit jednak v tom, že návštěvy krizového centra z vámi uváděných důvodů nejsou nikterak vyjímečné, ale i v tom, že pomoc je obvykle výrazná a účinná. Držím vám palce a přeji ať je vám brzy lépe.