práce

Dobrý den.. je mi 44 let a od 20 let se léčím se schizofrenií. V roce 2012 mi byl přiznán ID, já ale stále pracuji, protože nevím, co jinak dělat. Pracuji na menší úvazek, ale na pozici, kterou jsem vystudovala na VŠ. Práci zvládám jakž-takž, jsem příšerně vyčerpaná a často mívam kratší, do 1 měsíce trvající prac. neschopnosti. Já ale nedokážu z práce odejít, mám strach, co se mnou bude. Duležité je i to, že stále mám pocit že jsem podvodnice, která pobírá ID, který pramení z toho, že nejsem přesvědčena o tom, že jsem nemocná. Mám pocit, že všechno je to smyšlené, nejaký omyl, a že jsem jen strašlivě líná. Všechno se to ve mně pere. Mívám stavy úplného vyčerpání po návratu z práce, někdy přemýšlím, že si seženu amfetamin, nebo něco na ten zpusob. Beru strašně moc leku...
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, první co mě při čtení napadalo, že je skvělé že můžete na částečný úvazek vykonávat práci kterou jste vystudovala a která je pro vás důležitá. Dedukuji, že jste svou prací užitečná pro ostatní lidi i vašeho zaměstnavatele – proč by vás jinak takovou dobu zaměstnával? O tom, že si ID zasloužíte nemám pochyb – posuzoval to přeci váš lékař a za uplynulých 20 let i několik různých důchodových komisí… Je sice možné, že tyto rozumové argumenty pomohou jen zčásti, i tak je považuji za užitečné připomenout. To, že máte málo energie či chuti do aktivit mohou být projevy nemoci – tzv. negativní příznaky. Může v tom hrát roli i medikace, která ale v jiných ohledech může být nezbytná a z celkového pohledu přínosná. O těchto věcech by bylo vhodné promluvit s vaším psychiatrem. Možná by pro vás byly vhodné i další druhy podpory – svépomocné aktivity, podpůrné skupiny, individuální psychoterapie, lázeňský pobyt nebo kontakt s centrem duševního zdraví ve vašem regionu. Pravděpodobně by vám i v tomto mohl informace a názor sdělit váš lékař. Naopak bych určitě nedoporučoval amfetaminy či obdobné látky. Krom nebezpečí obecně plynoucí z užívání drog, často výrazným způsobem zhoršují probíhající (či dlouhodobé) duševní onemocnění a často vedou k bouřlivému rozvoji další epizody. Přeji ať se vám daří!
Avatar

Magdalena

Odpověď peer poradce:
Dobrý den! Děkujeme za Váš dotaz do poradny. Sama prožívám podobné pocity jako Vy. Mám vystudovanou VŠ, probírám ID a jsem schopná pracovat pouze na malý úvazek, a to bohužel mimo obor který jsem vystudovala. Když jsem si žádala o ID, bylo to pro moje rodiče něco jako potupa. Stále má tato dávka nálepku "lenoch". Zpětně ale musím říci, že jsem za to velmi vděčná. Je to podpora. Předpokládám, že na sebe, stejně jako já, vyvíjíte velký tlak. Vaše diagnóza není banalita a pocity, že jste jen strašně líná, Vám ubližují. Vyčítá Vám nevýkonnost i někdo ve Vašem okolí? Poradila bych Vám to, co radila psycholožka mě. Na prvním místě si uvědomit, že můžete pracovat jen do takové míry, do jaké jste v rovnováze se svými silami. A na druhém je, neobhajovat se. Vy sama nejlépe víte, jak moc unavená jste. Okolí to často ani netuší. Místo zvyšování výkonu k sobě buďte laskavá a nastavte si denní režim tak, aby se Vám dostalo adekvátního odpočinku. Přeji vše dobré!


Zpět na seznam