Přemýšlím nad depersonalizací či jinou psychickou poruchou

Dobrý den, je mi 14 let a už nějakou dobou trpím tím, že jakobych nebyla tady. Jak kdyby mě ovládal někdo jiný a na sebe se dívala defakto přes televizi. Často brečím a někdy ani nevím proč. Někdy myslím i na smrt a na sebevraždu. Poslední rok se to zhoršilo. Byla bych ráda za jakoukoliv odpověď a radu. Předem děkuji.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, přijde mi, že odpověď peer poradkyně obsahuje vše důležité. Rád bych vás podpořil v tom, abyste vyhledala nějakou formu odborné pomoci - zvláště v případě kdy se stav nelepší (nebo dokonce zhoršuje), kdy si nevíte rady a pomoc od blízkých není či nepomáhá dostatečně, nebo v případě kdy úvahy o smrti jsou konkrétnější než "jestli by nebyla úleva se neprobudit". Zlepšení je určitě možné a není nijak neobvyklé s takovými problémy vyhledat psychologa. Asi nejsnazší pro začátek by bylo zavolat na Linku bezpečí a poradit se tam, nebo se obrátit na školního psychologa. Vhodná by pravděpodobně byla docházka do ambulance klinického psychologa, vzhledem k věku je však potřebný souhlas rodičů. Obvykle bývá nutné se tam dopředu objednat, doporučení od lékaře k tomu potřebné není. Přeji, ať se vám s tím podaří pohnout správným směrem!
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, věk dospívání je docela složitým obdobím, ačkoli to tak v povědomí často nemáme. Člověk přestává být dítětem, ale dospělý ještě také není. Kolem toho je spousta zmatků a nejistot, které nám často i nevědomě můžou působit nemalé trápení. Na vašem místě bych o tom s někým mluvila. Máte někoho, komu můžete důvěřovat a sdílet s ním své myšlenky, prožitky i věci, které vás trápí? Někdy je paradoxně snadnější mluvit o těchto věcech s někým cizím, s někým, kdo nezná stejné lidi jako my a kdo nám může dát i nezaujatý pohled na naše problémy. Pokud nemáte nikoho, komu by se vám chtělo svěřovat, zkusila bych na vašem místě nejdřív třeba telefonickou linku – třeba vás tam nasměrují případně na dostupnou poradnu k osobním rozhovorům. Rozhodně je dobře, že si svůj stav uvědomujete a chcete s ním něco dělat. Určitě najdete zase radost ze života, myšlenky na smrt a jaké by to bylo nebýt míváme někdy všichni, ale vy máte ještě spoustu věcí před sebou a věřte, že i když to tak teď třeba vůbec necítíte, život vám zase přinese dobrá období. Střídání lepších a horších časů k němu patří od nepaměti – lidé o tom příliš nemluví, reklamy nás krmí tím, že musíme být neustále šťastní, ale v realitě máme každý „svá“ období. Moc vám držím palce, ať se přes to vaše období dostanete a život je zase příjemnější.


Zpět na seznam