Prosba ó radu - 22leta dcera

Dobrý den, mám problém s chováním 22lete dcery. Najednou se strašné změnila.Jako dítě byla hodná, úslužný, ohleduplna, ochotná, samostatna a ačkoliv jsem s ní žila sama, neměla jsem s ni, ani okolí problémy. Nyni je úplný opak - cholericka, nic nepomůže, nedá se s ní domluvit, líná, sobecká, nema soucit ani když ojediněle onemocněním, na brigády také nechce chodit. Nedávno se rozešli s pritelem, se kterým chodila 4 roky, ale každý byl svůj, a on ještě trpěl nějakou psychickou poruchou, takže si přestali rozumět.Dcera byla nešťastná, ale po delší době se s tím srovnala. Nemyslím však, že toto přispělo k jejímu nynějšímu chování ke mně. Do ničeho ji nemluvím, pokud se zeptá na názor, řeknu co bych dělala já, ale rozhodnutí nechávám na ní.Vzdy jsme si rozumnely i jako kamaradky. Ocekava ode mne asistenci u plno věcí, ale na mne spoléhá i s financemi. Vim že je v duši nešťastná, že nyní partnera nemá, studuje 2 školy, ale VŠ odložila ó rok, z důvodu zakončení VOŠ. Nevím, jak se zachovat, aby zase byla v pohodě a ke svému okolí ohleduplnější. Takhle bude mít asi v životě velké problémy.k psychologovi bych ji asi nedostala.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, domnívám se, že nejvhodnější by bylo abyste s ní o těchto věcech promluvila. V klidu, bez nátlaku, se snahou pochopit jak jí je a co by potřebovala. Stejně tak jí můžete sdělit i to co prožíváte vy a nad čím přemýšlíte. Informace k tomu co se s ní děje má především ona. Z vašeho popisu se mi zdá, že v poslední době možná zažívá víc tlaků než je pro řadu lidí únosné, což je jedno z možných vysvětlení změny chování.
Avatar

Vlaďka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Co stálo za změnou chování Vaší dcery se můžeme jen domýšlet. Pravou příčinu zná jen ona sama, a ještě je otázkou, nakolik si ji třeba i sama uvědomuje. Z toho, co píšete, se mi zdá, že změna jejího chování souvisí s nějakým vnitřním zraněním, zklamáním nebo nespokojeností. Nespokojený člověk často vyjadřuje svou nespokojenost právě problematickým chováním vůči okolí. Je otázkou, zda se takto chová pouze vůči Vám (což by naznačovalo určitý blok mezi vámi dvěma), nebo zda je stejná i vůči jiným lidem. Pokud by Vaše dcera podle Vás odmítla situaci řešit s odborníkem, možná si své chování ani neuvědomuje, nebo ho nepovažuje za problém. Předpokladem jakékoli práce na sobě je motivace něco měnit. Za sebe snad můžete udělat jen to, že si s dcerou v přátelské atmosféře promluvíte, pokud možno v klidu a bez obviňování či kritiky. Můžete vyjádřit své obavy o ni. Věřím, že se situace časem zklidní a váš vztah se opět zlepší. Držím palce.


Zpět na seznam