Prosím o pomoc

Dobrý den, s takovou mírou obtíží, jakou popisujete, je opravdu na místě vyhledat odbornou pomoc - psychologa či psychoterapeuta, možná zároveň i psychiatra. Možný přínos vám trefně popisuje kolegyně peer poradkyně. Z toho co píšete mi připadá, že je pro vás možná obtížné i samotné vyhledání pomoci, proto uvažuji co by vás v tom mohlo podpořit. Možná by pro vás ze začátku byl snazší kontakt přes telefon - mohla byste využít některou z linek důvěry (případně Linku bezpečí, která je určena pro děti a dospívající), některé nabízí i poradenství přes email či chat. V případě osobní návštěvy psychologa by možná pomohlo požádat o podporu s objednáním, případně i doprovodem někoho blízkého - mámu, kamarádku, sourozence apod. Věřím tomu, že je možné vaši situaci zlepšit, přeji vám, abyste si k tomu dokázala nalézt podporu odbornou, případně i ve svém okolí.

Dobrý den, k vašemu popisu mě napadá, že váš stav může být výsledkem déle nakupených nedobrých pocitů, může být reakcí na věci, kterých už prostě bylo na vás moc. Mám zkušenost s úzkostnou poruchou a depresí a podobné pocity taky trochu znám. Nejistota, úzkosti o sobě samé a lidech kolem, pocit beznaděje a nedostatek energie - to vše byly věci, které jsem v době, kdy mi bylo hodně špatně, zažívala. Na vašem místě bych hledala pomoc např. na lince důvěry nebo v psychologické poradně, kde vás případně nasměrují k další pomoci. Mně osobně moc ke zlepšení pomohla psychoterapie, bylo to místo, kde se mi dostávalo laskavé podpory, kde jsem mohla otevřeně mluvit o všem, co mě tížilo a vždy se mohla spolehnout na upřímnou, ale zároveň nápomocnou reakci. Hlavní je, že vámi popisované stavy se dají řešit, dají se zlepšit a dá se jich zbavit. Moc vám držím palce, abyste našla sílu říci si o pomoc a podařilo se vám to.