Psychogenni přejídání a anorexie

Dobrý den. Již pět let trpím anorexií. Můj příběh je na popis zdlouhavý, a tak přejdu raději ihned k mému důvodu, proč Vám píšu. Začala jsem se snažit, ale zbláznily se mi chutě. Vydržím nejíst, ale hned jakmile něco pozřu (stačí malý kousek), nemůžu přestat. Jsem schopná sníst i celý pekáč buchet nebo půlku chleba. Nemůžu přestat myslet na jídlo. Pořád bych jen jedla. Za dva týdny jsem přibrala čtyři kila. Když si představím, že by tohle mělo ještě déle trvat, tak ze mě bude nakonec cvalík. Proto se Vás chci zeptat, čím to je, že se nemůžu udržet, když doposud to šlo? Přejde to, jakmile mé tělo dospěje určité váhy? Je to tím, že jsem pořád vyhladovělá a mé tělo mi jakoby nedůvěřuje, že mu dám znovu brzy najíst? Co proto, abych dokázala ovládnout své chutě můžu udělat? Nejde to zastavit a trápí mě to nejen psychicky. Moc Vás prosím o odpověď. Děkuji a přeji pevné zdraví v téhle době! S pozdravem, Anonymka.
Avatar

Jana Rašková Ottová

Odpověď odborníka:
Dobrý den, děkuji za důvěru, s jakou se na naši poradnu obracíte. Téma mentální anorexie je velmi obsáhlé a bohužel naše poradna neumožňuje reagovat v takovém rozsahu, jako by Vaše otázka potřebovala. Abych mohla dobře odpovědět na Vaše konkrétní otázky, potřebovala bych se Vás doptávat na další okolnost. Nepíšete například, do jaké míry jste se posledních pět let s anorexií léčila a zda máte k ruce odborníka, psychologa, psychiatra? Odpovím tedy alespoň obecně, berte to prosím v úvahu. To, co popisujete jako přejídání, neustálé myšlenky na jídlo, mohou být projevy bulimie, poruchy příjmu potravy, která se může z anorexie vyvinout. Ztráta kontroly na jídlem je pro ni typická. Je málo pravděpodobné, že by to přešlo samo, pokud Vaše tělo dosáhne určité váhy. Jedná se spíše o psychologický mechanismus, než potřebu těla jako takového, ikdyž zřejmě také potřebuje doplnit, co se mu delší dobu nedostávalo a chutě a "bažení" se tak násobí. Může to být tedy také tím, že je Vaše tělo vyhladovělé, ale myslím si, že větší roli bude hrát psychický vzorec. Plně rozumím tomu, že Vás to trápí. Abyste svůj stav dostala pod kontrolu můžete udělat to (a já Vám to vřele doporučuji), navázat na péči, kterou jste měla doposud (psychoterapie), a pokud ne, pak kontaktovat psychologa se zkušeností s problematikou poruch příjmu potravy a domluvit péči u něj (případně psychiatra, nejlépe obojí). Anorexie a k ní přidružená onemocnění vyžadují velmi komplexní přístup a ikdyž nepochybuji, že máte silnou vůli a schopnost se sebou dobře zacházet, z mého pohledu je to situace, při které pomoc odborníka může předejít opravdu vážným a celoživotním problémům. Nepíšete, jaký je Vás věk a předchozí zkušenost, abych Vás mohla odkázat konkrétněji. Pokud byste byla nezletilá, je možné, že psycholog bude vyžadovat souhlas rodičů při přijetí do péče (ale nemusí), je dobré se při prvním kontaktu na to raději zeptat (pokud byste si nepřála, aby to věděli). Abyste zjistila možnosti docházení přímo ve Vašem okolí, lze prohledat internet, nebo kontaktovat obvodního lékaře a na možnosti a doporučení se doptat. Držím Vám moc palce, ať se s celou situací vypořádáte co nejdříve a co nejlépe, opatrujte se.
Avatar

Lenka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mojí diagnózou je bipolární porucha a s poruchami příjmu potravy velké zkušenosti nemám. Napadá mě ale, zda se Vám něco nepřihodilo (vztahové problémy, potíže ve škole, doma,…). Něco, co mohlo být pro psychiku velkou změnou a zátěží, která se pak projevila nadměrnou chutí k jídlu. Ale ať již jsou příčiny Vašich potíží jakékoliv, na Vašem místě bych co nejdříve vyhledala odborníka na poruchy příjmu potravy. Věřím, že Vám odborná podpora pomůže najít příčiny Vašich potíží, způsob, jak s nimi pracovat a v důsledku Vám umožní projevy anorexie zvládat tak, jako jste to dokázala i dříve. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.


Zpět na seznam