Schizoafektivní porucha

Dobrý den, moje blízká kamarádka trpí schizoafektivní poruchou. Poprvé se to projevilo před 4 lety, byla hospitalizovaná dva měsíce, diagnóza zněla akutní psychóza. Přes 3 roky brala antipsychotika, první rok byla velmi utlumená, chodila jako bez duše. Postupně jí dávky snižovali, až se dostala do,,normálu". 2 roky v pohodě, na konci minulého roku se rozhodla, že prášky vysadí. V únoru se u ní začala projevovat velká změna v chování, je hrozně milá, laskavá, inteligentní, najednou tady byl úplně jiný člověk, který se zajímal jen o sebe, cítil různé energie, nedokázal si utřídit myšlenky.. Prostě úplně někdo jiný. Po dvou dnech kdy jsem jí měla doma, jsme ji přesvědčili, aby se nechala znovu hospitalizovat. Strávila měsíc na psychiatrické ambulanci, poté ji převezli do léčebny, kde je již 35 dní. Diagnóza tentokrát zní schizoafektivní porucha,bohužel mám pocit, že její chování se nijak zvlášť nezměnilo, pořád to není ona, připadá mi, že je stále v mánii. Neustále jí mění prášky a hledají co by jí mohlo zabrat. Můžete mi alespoň přibližně či odhadem říct, jak dlouho může tato fáze trvat? Děkuji
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, úvodem bych rád ocenil, jakou oporou kamarádce jste a že se snažíte hledat cesty, jak jejím potížím lépe porozumět. Co se týká vaší otázky, zcela souhlasím s naší peer poradkyní. Reakce na psychiatrické léky je do značné míry individuální a závisí na řadě různých faktorů, včetně toho v jakém stavu nemoci je nasazována. Z toho důvodu je velmi obtížné dát jasnou odpověď, tím spíše že neznám detaily a jako psycholog nemám lékařské vzdělání. Délka o které píšete však není nijak výjimečná, což ale nic nemění na tom, že pro nemocného i jeho okolí obvykle vypadá jako strašně dlouhá. Tím spíš může být významný občasný kontakt a podpora – ať již formou návštěvy (což nyní asi nelze), SMS či zaslané pošty. Přeji, ať se vám oběma daří.
Avatar

Bára

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Sama se léčím se schizofrenií, ale určité podobnosti tam jsou. Také jsem si prošla akutní psychózou. Byla jsem hospitalizovaná, beru léky. To, že Vaše kamarádka měla vedlejší účinky (byla utlumená, chodila jako bez duše), je bohužel častý efekt antipsychotik. To nás pak nutí v dobré víře léky vysadit. Bohužel může se velice snadno stát, že sklouzneme zpátky. Já sama už vím, že léky s největší pravděpodobností budu brát navždy. Druhá věc je, že i když léky pečlivě bereme, může dojít k propadu. To u sebe pozoruji pravidelně. Ale už umím s těmito propady pracovat a nenechat je mě ovládnout. Za sebe si myslím, že je dobré, že jste kamarádku namotivovali do léčby. Teď bych tomu nechala čas. Moje hospitalizace trvaly až tři měsíce a znám lidi, kteří v léčebně strávili i mnohem déle. Znovu nasadit nebo pozměnit psychiatrickou medikaci, chce poměrně mnoho času. Byla bych trpělivá, komunikovala průběžně s lékaři. Každý reaguje trochu jinak, proto se to nedá nějak přesněji odhadnout. Ale věřím, že jste na dobré cestě. Přeji hezký den.


Zpět na seznam