sebevědomí a úzkosti v běžném životě

Dobrý den, již před lety jsem se potýkala s problémy se sebevědomím a diagnostikovanými úzkostmi (mám za sebou rozchod s manipulativním člověkem, nedokončenou školu před státnicemi, což obojí hodnotím pozitivně, stálo mě to obojí v jednu dobu velké úsilí). 5 let mám přítele, který je obětavý, chápavý, nápomocný, laskavý a ve všem podporující. Bohužel mi neumí pomoci a hlavně já sobě v oblasti sebevědomí v práci. Pracovala jsem s živou a dominantním kolegou, který se mě snažil podporovat, ale často mě i při nejrůznějších příležitostech s dalšími pracovníky ponížil. Vykonávám práci, kterou mám ráda, baví mě, těší, ale v poslední době si připadám neschopná. Dojde u mě v práci ke změně kolegy, budu mít i nové klienty, stěhovali jsme se... Je to pro mě velké množství změn. A říkám si, jak to můžu zvládnout. Poslední 2 měsíce vstávám s myšlenkou, že zaspím, což se nikdy nestalo, tluče mně srdce, bolí žaludek, nemám kvalitní spánek. Jsem hodně paranoidní, očekávám těžkosti, trápím se dopředu možnými scénáři. Mám na sebe velká očekávání, chci se každému zavděčit, nezklamat své okolí. Jsem připravena znovu nastoupit na psychoterapii. Ale co více mohu pro svůj stav udělat? Jak se ubránit slabému sebevědomí, paranoidním myšlenkám? Případně co byste mi doporučili, jakou terapii podstoupit. Děkuji za váš čas a případnou radu.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, vaše vysvětlení, že návrat úzkostí, obav a nejistot souvisí s řadou změn kterými procházíte a které vás ještě čekají, považuji za velmi pravděpodobné. Využít ve vaší situaci psychoterapii pro práci na změně považuji za dobré rozhodnutí. Prospěšná pro vás může být jak její individuální tak skupinová forma. Někdy bývá účelné oba přístupy kombinovat (každý může přispět něčím jiným). Co se týká psychoterapeutického přístupu, nemám speciální doporučení. Záleží na možnostech v místě kde žijete i na vašich osobních preferencích. Podle řady výzkumů účinnosti psychoterapie je nejdůležitější vytvoření bezpečného vztahu mezi klientem a terapeutem („pracovní spojenectví“) a motivace klienta. Faktory spojené s konkrétním teoretickým přístupem tvoří relativně menší díl. Vybírejte tedy i podle toho, aby vám terapeut či terapeutka „seděl“ - mohla jste v něj mít důvěru a cítila porozumění. Kromě psychoterapie by pro vás mohl být užitečný nácvik relaxačních technik (autogenní trénink, Jacobsonova progresivní relaxace), případně cvičení jako je jóga nebo tai-či. Dále je vhodné myslet na vyváženost životního stylu např. v oblastech: aktivity / odpočinku , klidu / pohybu, podporujícího sociálního kontaktu / času na sebe atd. Pokud by i přes tyto změny obtíže přetrvávaly, nebo kdyby vás znatelně omezovaly v běžném denním fungování, tak by bylo vhodné zvážit i nasazení psychiatrických léků. Držím palce.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Mně se asi nejvíce v životě osvědčilo snažit se fungovat tak, abych dostávala nějakou pozitivní zpětnou vazbu. Abych byla odměňována za něco co dokážu, zvládnu, kdy jsem prospěšná, zpětně mě to posiluje a dokáži žít život i s omezeními, které mám. Možná nežiji úplně tak, jak chci, ale v zásadě se nestydím, bylo hůř. Ta moje metoda je ale poměrně náročná na výkon a vím, že jsou v životě situace a chvíle, kdy to prostě vůbec nejde, jet na výkon. Pak nezbývá, než se mít ráda a být k sobě tolerantní a říci si, že takových lidí je spousta, každý má nějakou slabost a nikdo není dokonalý. Terapii bych Vám doporučila, nevím jakou, z pohledu pacienta mi připadá důležitější to, jak se budete u terapeuta, či terapeutky cítit, jak bude fungovat spolupráce, než jaký bude použit směr. Také doporučuji posilovat tělo, pečovat o své zdraví a máte-li hodného partnera, také o váš společný vztah. Určitě by jej potěšilo, jakého jste jej popsala, co všechno pro vás znamená. Říkám si, že je to váš partner a ne terapeut, zase bych neočekávala, že vyřeší naprosto vše. Buďte zdráva, držím vám palce.


Zpět na seznam