Smutek
Dobrý den, nejsem si jistá, jestli je to psychický problém, nebo jen nějaká záležitost 'dospívání', ale nejsem šťastná. Mám dojem, že všechny ve svém okolí jen obtěžuji, že oni nepotřebují mě, že kdybych zmizela, prostě by se nic nestalo. Nemám pocit, že bych žila nějaký svobodný život, mám spíš ten pocit, že mě hodně svazuje minulost a různé sliby. Nejsem schopná mít z něčeho radost a často mě úplné nesmysly dostanou do fáze, kdy nejsem schopná vůbec fungovat a jen sedím v koutě, tyto pocity trvají déle než půl roku. Do toho se nahrnulo hodně problémů v rodině a okolí, škola, práce, koníčky - momentálně nic pozitivního. Nevím, jestli má smysl se na někoho kvůli tomu obracet?
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
z toho co popisujete mi připadá, že tlaků v kterých žijete je celá řada a jste na ně sama. Navíc, vzhledem k tomu že jste v období dospívání, máte omezené možnosti, jak problémy řešit - musíte se do značné míry přizpůsobovat názorům a nárokům rodičů, školy atd. Výsledkem pak mnohdy bývají pocity a prožitky, které popisujete.
Protože trvají již delší dobu a musí být značně nepříjemné i omezující, považuji vyhledání nějakého druhu pomoci či podpory za dobrý nápad. Pokud nemáte nikoho takového ve svém okolí, přišlo by mi vhodné obrátit se např. na školního psychologa, učitele ke kterému máte důvěru, nebo se objednat do psychologické ambulance. Je také možné zavolat na Linku bezpečí (tam vám mohou dát i užitečné kontakty). Někdy bývá podporou docházka do nízkoprahového klubu pro dospívající (existují v řadě i menších měst). Kromě zajímavých způsobů trávení volného času, je možné tam hovořit s některým z pracovníků, který by vám pomohl se v tom lépe vyznat a nasměrovat vás dál.
Přeji, ať se vám toto obtížné období podaří zvládnout a jste zase spokojenější.
Zpět na seznam