smutek

zdravím, je mi 18 let a už od první třídy jsem byla šikanována, na střední se to spravilo, našla jsem is přítele a chvílemi bylo vše lepší a lepší. Teď už studuji druhou školu s maturitním oborem a už 2 roky bojuji se špatnými náladami , moc o tom nemluvím, hlavně s rodinou, maminka je vážně nemocná a já jí nechci přitěžovat. Trpím kolabsovýma stavama, stále jsem kvůli tomu byla v nemocnici, mám také pár nemocí a špatně se se vším srovnávám. poslední dobou vážně přemýšlím nad sebevraždou, nevidím už důvod pro co žít ii když mám vztah a s ním je mi skvěle, ale stále pláču, jsem schopná sama sebe udeřit, hubnu, nic mi nechutná...na tuhle školu co teď dělám jsem se vždy chtěla dostat, ale už ani to mě nebaví. dále mám ještě jeden problém, vidím lidi. Vídám hlavně chlapce v mém věku, nic neříkají, jen příjdou a zase odejdou, poslední dobou mám ale pocit jako by se na mě zlobili, mají naštvaný výraz v obličeji...mám hrůzu o tom skýmkoliv mluvit proto jsem se rozhodla požádat o pomoc zde. Snad mi odpovíte a nějak třeba i poradíte co mám dělat, jsem už vážně bezradná...dnes jsem doma sama a vážně přemýšlím že si vezmu život, všechno ztratilo smysl.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, pokud jsem dobřel pochopil, nejvíce vás zajímá, co mohou znamenat zvláštní věci, které vidíte. Příčin může být celá řada, pro přesnější určení je nezbytný podrobný rozhovor s psychiatrem (případně klinickým psychologem), při kterém je potřeba zhodnotit celý kontext - v jakých situacích se vám to děje, jak často, jak přesně to vypadá atd. Za velmi důležitou okolnost považuji, zda si jste bezprostředně vědoma, že se vám to jen zdá. Pokud ano, může jít o kombinaci přetížení a vyčerpání (psychického i fyzického), úzkosti a osamění. U citlivých lidí se mohou podobné věci dít, pokud jsou vystaveni míře stresu, která je nad jejich síly. Pokud si nereálnost situace uvědomujete až s větším odstupem, považuji situaci za ještě závažnější - může jít i o počátky vážného duševního onemocnění. Každopádně by v obou případech bylo vhodné, konzultovat stavy s psychiatrem nebo navštívit krizové centrum. Zároveň by bylo vhodné tam říci i o dalších problémech které popisujete - především smucích a úvahách o sebevraždě. Celkově mám dojem, že nároky a tlaky ve kterých žijete jsou velké, že máte málo podpory a jste na to hodně sama a vede to k vámi zmiňovaným potížím. Domnívám se, že kombinace psychiatrických léků a psychoterapie by vám mohla výrazně ulevit a pomoc. Přeji vám, abyste sebrala odvahu odbornou pomoc vyhledat, protože věřím že se vám pak bude žít lépe.
Avatar

Michal Kašpar

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkujeme, že jste se s vaší otázkou obrátila i na peer poradce. Přemýšleli jsme nad ní s kolegyní a v tom, co píšete vidíme několik závažných momentů. Zaprvé, halucinace, vídáte chlapce, kteří k vám přicházejí a zase odcházejí. Takové jevy mohou způsobovat léky – píšete, že jste kvůli kolapsům byla několikrát v nemocnici. Záleží na tom, jaké léky a v jakém množství berete. Může to však také být projev celkem závažného psychického onemocnění. Zadruhé, ztráta smyslu a sebevražedné myšlenky. Když se u mne objeví, zpravidla provázené úzkostí, volám ihned na linku důvěry nebo se svěřím někomu ze svých blízkých, které tím příliš neohrozím. Je to pro mě téma, se kterým se obracím na psychoterapeutku a na psychiatra. Zatřetí, sebepoškozování. S tím nemám hluboké zkušenosti. Vy však píšete, že sama sebe bijete. To je pro nás také alarmující, znamená to, že něco ve vašem životě není v pořádku. Proto se osmělím vám říct: Neprodleně vyhledejte psychologickou a samozřejmě také psychiatrickou pomoc. Pro lidi, kteří prožívají to co vy, jsou tu krizové služby, a na nějakou z nich by v každém případě bylo dobré se obrátit. Rozhodně v tuto chvíli není vše ztraceno, s odbornou pomocí a pomocí blízkých můžete znovu najít smysl života.


Zpět na seznam