Sociální fobie
Dobrý den, trpím sociální fobii, podle mé psychoterapeutky. Bojuji s tím už hodně dlouho a doma jsem uzavřená už skoro 4 roky. Moje obtíže se bohužel projevují kromě pocení, zčervenání celého obličeje, návalem horka a citlivějším bušení srdce také střevními obtíži, které nemohu nijak ovládat. Po takových návalech příznaků jsem přestala chodit mezi lidi, za přáteli, ztratila zaměstnání, začala se vyhýbat i rodinným oslavám, protože když příjde řeč na tyto činnosti okamžitě se dostaví příznak psané výše. Moc ani nepřídává fakt že jsem už skoro 4 roky závislá na financích rodičů, kteří jsou ted také v těžké situaci. Už zkrátka nevím jak mám pokračovat dál. užívám prášky pravidelně podle doporučení lékaře ale příznaky, uzkosti a strach přetrvávají i nadále. Je nějaká rada jak s tím ještě jinak bojovat, abych se mohla vrátit ke svému starému životu a být opět soběstačná a finančně nezávislá, nastoupit opět do práce?
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
sociální fobie i další formy úzkostných poruch obvykle relativně dobře reagují na léčbu, která nejčastěji spočívá v kombinaci psychiatrických léků (obvykle antidepresiv + pohotovostní anxiolitické medikace) a psychoterapie (obvykle obsahující nácvikovou část).
Pokud tomu tak, přes několik let trvající léčbu, není u vás, bylo by rozhodně na místě zvážit změny v léčebných postupech. Ty mohou nastat (1.) ve způsobu léčby (změna podávaných léků - v dávkování či druhu léku; změna psychoterapeutického přístupu) nebo (2.) v jejím uspořádání (rozšíření o skupinovou psychoterapii či svépomocné aktivity) a intenzitě ( vyšší frekvence psychoterapie, denní stacionář, hospitalizace). Lze uvažovat též o (3.) změně léčebné instituce/ ambulance, která vás má v péči, za ambulanci/ stacionář/ specializované psychiatrické oddělení, které se na léčbu úzkostných poruch a fobií přímo zaměřuje.
O možnostech a návzích změn by bylo nejdříve vhodné se poradit s těmi, u nichž jste v péči - s psychiatrem i psychologem. Pokud vám nebudou schopni další možnosti nabídnout, máte možnost požádat jiného specialistu o oponentní názor (to obvykle nebývá hrazeno z veřejného pojištění), případně změnit odborníka, který vás má v péči.
Přeji, ať se vám podaří najít způsob, jak situaci zlepšit. Věřím, že výše uvedené kroky k tomu mohou přispět.
Magdalena
Odpověď peer poradce:
Dobrý den!
Děkujeme za Váš dotaz do poradny.
Popisujete, jak moc Vás sociální fobie vyřazuje z běžného života.
Velmi dobře Vám rozumím, protože sama trpím sociální fobií a ovlivňuje téměř každý můj den už sedm let. Přestože jsem bývala velmi společenská, poslední roky se všem vyhýbám a je těžké okolí vysvětlovat, jak je pro mě složité jít na úřad nebo jen na nákup potravin.
Pokaždé mě to stojí spoustu sil a natolik mě to vyčerpá, že mě pak trápí migrény nebo úzkosti.
Sociální fobie se u mě projevila zároveň s depresemi. Z textu jsem vyrozuměla, že k psychoterapeutce již chodíte, což považuji za velmi důležité. Také by Vám mohlo pomoci sdílet svůj problém s někým, koho sociální fobie také trápí. Přikládám Vám odkaz na užitečné kontakty, třeba Vás něco osloví: http://www.cmhcd.cz/stopstigma/uzitecne-odkazy/.
Abych Vás podpořila - věřím, že se Vaše situace časem zlepší. Moje fobie je slabší, než bývala před lety. Hodně to také záleží na síle mých depresí.
Pokud jste vyřazena z běžného života, můžete se obrátit na svého obvodního lékaře a poradit se s ním o žádosti pro získání invalidního důchodu. V sociálních poradnách se můžete informovat, zda byste měla nárok na nějakou finanční podporu. Věřím, že je velice těžké bojovat se sociální fobií a zároveň řešit existenciální problémy.
Přeji vše dobré!
Zpět na seznam