Sociální úzkost - izolace - deprese

Dobrý den, oceňuji odvahu a upřímnost s kterou jste začal hledět na svoje problémy i to, že jste odhodlán je řešit a pracovat na změně. I když sebediagnostikování nemusí být přesné (přece jen nemůžeme k sobě mít takový odstup), jako východisko pro hledání péče to bohatě stačí. Otázky které pokládáte jsou jednoznačně relevantní a logické, bohužel je obtížné na ně odpovědět konkrétně, jen na základě toho co píšete, navíc na takto omezeném prostoru - dokáži si představit, že by to bylo na minimálně hodinový dialog.. Zkusím odpovědět alespoň stručně a zjednodušeně. Při tomto typu obtíží považuji za klíčovou psychoterapii. Individuální a skupinová forma mohou každá přinést něco jiného. Individuální přesnější porozumění "proč to tak mám" a hledání způsobů jak překonat úzkost. Skupinová pak velký prostor pro trénink kontaktu s ostatními, prohloubit porozumění druhým, zlepšit komunikační dovednosti a upevnit zjištění, že ani přes občasné konflikty není třeba se druhých bát.. Mnohdy bývá nejlepší tyto přístupy kombinovat - začít v individuálu a poté co zpracuji základní věci, začít chodit do skupiny. Někdo začíná rovnou ve skupině, případně k ní souběžně dochází do individuální psychoterapie. Léky řeší spíš důsledek (úzkost/ depresi) než příčinu, mnohdy jsou však velmi prospěšné - mírní utrpení a umožňují pracovat v terapii či provádět změny ve způsobu života, což někdy není bez zmírnění (výrazných) úzkostných či depresivních příznaků možné. Doporučil bych vám tedy určitě návštěvu psychologa (případně psychoterapeuta), psychiatra jen pokud se chcete poradit o vhodnosti léků. Volba konkrétního odborníka či zařízení je obtížná - stejně jako u jiných zdravotnických profesí či řemeslníků.. Nejlepší asi bývá řídit se referencemi lidí které znám, dále pak vzděláním a praxí psychoterapeuta. Vodítkem může být i členství v některé z profesních psychoterapeutických organizací (mají kriteria na své členy) . V ambulancích pracujících na smlouvu s pojišťovnou obvykle bývají delší čekací doby, někdy i omezení frekvence docházky. Užitečné informace můžete najít na stránkách www.stopstigma.cz v sekci : o duševních nemocech/neurotické poruchy; dále pak v sekci odkazy je mapa služeb. Přeji, ať najdete pomoc která vám bude sedět.

Dobrý den, když jsem hledala odbornou pomoc já sama, měla jsem různé metody, například došla na polikliniku, zjistila kde má kdo ordinaci, zkusila zaklepat na dveře a dotázat se, zda mají volno. Rozhodovala jsem se pak na základě toho prvního rozhovoru. Když jsem se stěhovala jinam, nechala jsem si od někoho vytipovat pár jmen odborníků a zkusila je obejít. Moje první ambulantní psychiatra byla známá někoho známého. Další možností je hledat na internetu, což už jsme zkusil, pozeptat se ve zdravotní pojišťovně, nebo zkusit kontaktovat neziskovou organizaci zaměřenou na podporu duševního zdraví. Pokud se vám nepodaří najít tu správnou pomoc na poprvé, měl byste mít možnost odejít a hledat dál, je to normální proces, také jsem se poprvé netrefila. To máte jako hledat práci. Každopádně držím palce.