Stud, nenávist k sobě

Dobrý den, je mi 25 let a můj život ničí neustálý stud, týkající se především nenávisti k vlastnímu vzhledu, pronásledují mě pocity zbytečnosti, nechuti k činnosti, interakci,... Často se bojím vyjít ven, cítím se nechutně, potím se, nejsem schopen se dívat lidem do očí, nedovedu se soustředit, zapomínám co právě dělám, jsem dezorientovaný, zakoktávám se při banálních konverzacích v obchodě a podobně. V práci nedovedu bez nervu projít kanceláří, mám tendenci se schovávat, cítím se neuvěřitelně trapně při přípravě jídla, nepřijde mi to dost dobré a stydím se, když ostatní moje jídlo vidí a vidí mě jíst. Doma bývám zavřený ve svém pokoji i přes potřebu na wc či velký hlad, jen abych se nepotkal se spolubydlícími. Ve společnosti jsem schopen se uvolnit JEDINĚ alkoholem,, ke kterému se někdy uchyluji i přes den. Mám spousty kreativních nápadů, které nejsem schopen realizovat kvůli utápění se v nicotnosti. Bojím se chodit na koncerty, které miluji, bojím se pohledů lidí, bojím se že budu vypadat špatně, hloupě, tlustě, pokud nejsem opilý, jsem v křeči. Bojím se kontaktu s dívkami. Od posledního vážného dlouhodobého vztahu uplynuly více než tři léta. S věkem se horší moje schopnost navazovat nová přátelství, nejspíš toho už ani nejsem schopen, vztahy v rodině mám špatné, až na matku a sestru nejsem v kontaktu s nikým, zbytek pro mě symbolizuje nehezké dětství. Cítím se prázdný, bez jakéhokoli náznaku satisfakce, osamělý a samotu i sám vyhledávám čím dál tím víc.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, přestože to jasně neformulujute, předpokládám že vás zajímá, co se s takovými obtížemi dá dělat. V řešení úzkostí ze sociálních kontaktů i dalších potíží které popisujete bývají zvažovány především dva postupy, které mnohdy bývá nejvhodnější kombinovat - psychiatrické léky a psychoterapie. Vzhledem k tomu, jakým způsobem vás tyto projevy v životě omezují a kolik energie pravděpodobně stojí jejich přemáhání, bych doporučil návštěvu psychiatra. Medikace (pravděpodobně antidepresivy) vám pomůže lépe než alkohol, s mnohonásobně nižšími riziky. Dále by bylo vhodné, abyste začal docházet do psychoterapie, která vám pomůže lépe porozumět původu vašich potíží, zpracovat těžké životní zážitky i hledat způsoby a cesty, jak se s popisovanými obtížemi lépe vyrovnávat. Věřím, že výše popsané postupy by vám mohly výrazně pomoci, i když práce na změně bude pravděpodobně trvat delší dobu. Držím vám palce.
Avatar

Vlaďka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Ve svém dotazu popisujete velké množství obtíží, které Vás trápí. Týkají se jak vztahu Vás k sobě samému, tak vztahů a kontaktů s okolím, s ostatními lidmi. Některé pocity, které uvádíte, také znám z vlastní zkušenosti, i když se u mě třeba projevují trochu jinak. Nezmiňujete se, zda jste své obtíže někdy řešil s nějakým odborníkem - psychologem, psychiatrem apod. Mně osobně právě v lepším vztahu k sobě, ve vyšším sebevědomí i v otázkách studu před druhými lidmi hodně pomohla psychoterapie. Není to hned, trvá delší čas, než se člověk postupně naučí sám sebe vnímat jinak a oprostit se od obav z toho, co si o něm mohou myslet ostatní. V uvolnění Vám pomáhá alkohol, ale sám jistě víte, že to není ta nejlepší cesta. A hlavně se tím nijak neřeší příčiny toho, proč tyto pocity prožíváte. Nezůstávejte na své pocity sám. Věřím, že i Vám by odborná pomoc mohla výrazně pomoct a přinést Vám velkou úlevu. Držím Vám palce.


Zpět na seznam