Trápí nás jak se syn trápí

Dobrý den, můj 17- letý syn,jel autobusem,začal se tam cítit divně,že na něho lidé koukají,že na něho mluví,a on jim nerozumí,začal říkat že se cítí jako v pekle,že všichni lidi byli divný i venku kolemjdoucí,že mluvili nahlas,a chovali se divně,až ho ten stav psychicky rozbrečel,takto jsme ho nikdy neviděli brečet.Syn nepožíval nikdy alkohol a ani drogy, nekouří,nekouří,druhý den je úzkostlivý,nechce o tom mluvit, protože si to nedokáže vysvětlit co to bylo za stav.Nevim zda máme navštívit lékaře,nebo co to bylo,ale není ve své kůži,není to on.Problémy také žádné nemá,a vždy se nám ze vším svěří,od malička ho vede k tomu aby nám důvěřoval a nelhal.Děkuji ta odpověď
Avatar

Jana Rašková Ottová

Odpověď odborníka:
Dobrý den, rozumím tomu, že máte o syna obavy a zvažujete odbornou pomoc. Je skvělé, že k Vám má takovou důvěru, že byste o případných problémech spolu mohli hovořit. Na takovém dobrém vztahu můžete společně stavět. Proto bych Vás ráda podpořila, abyste se i s odstupem k zážitku vrátili, možná pro něj bude nyní snazší o něm mluvit. Díky zpětnému nahlédnutí situace by mohl lépe porozumět tomu, co se vlastně stalo, co tomu předcházelo a co mu pomohlo ke zlepšení. Pokud by se podobný zážitek opakoval, anebo jeho úzkostnost a divný pocit trvaly delší dobu (déle než týden), doporučila bych Vám konzultaci s odborníkem, psychiatrem. Ať již v psychiatrické ambulanci, anebo lze využít služby krizového centra ve vašem okolí, anebo telefonní linky krizového centra. Pokud by se synův stav zhoršoval, doporučila bych návštěvu krizového centra či psychiatrického oddělení nejbližší nemocnice bez odkladu. Takto online nelze diagnostikovat o jaký typ obtíží se jedná, může jít o širší škálu od nevinné úzkostné reakce v důsledku stresu až po počáteční stádium komplikovanějšího onemocnění a k tomu je osobní konzultace nutná. Každopádně bych Vás podpořila k tomu se synem hovořit, poskytnout prostor pro bezpečné sdílení, podporu a přijetí jeho pocitů. S ohledem na jeho věk je ale také možné, že bude chtít případnou pomoc kontaktovat sám, i to je v pořádku, možná se mu o jeho zkušenosti bude lépe hovořit s odborníkem (například z důvodu studu a podobně), dejte mu na to také případně prostor. Držím palce, ať je mu brzy lépe.
Avatar

Magdalena

Odpověď peer poradce:
Dobrý den! Děkujeme za Váš dotaz do poradny. Chápu, že Vás synovo vyprávění vylekalo a chcete mu pomoci. Já na Vašem místě bych to udělala také. Zvlášť pozitivně vnímám důvěru Vašeho syna ve vás, jako své rodiče, a je to něco, na čem bych začala stavět. Syn zažil stav, kterému nerozumí a který jej vyděsil. Nechce o tom mluvit. V tom případě bych syna do ničeho nenutila a jen nabízela pomoc a možnost promluvit si. Můžete se sama (nebo Váš syn) podívat na zkušenosti ostatních. Přikládám užitečné odkazy: http://www.cmhcd.cz/stopstigma/uzitecne-odkazy/. Nabídnout mu návštěvu psychoterapeuta. Pokud se jeho zážitek zopakuje, jistě bude za Vaši podporu rád. Přeji vše dobré!


Zpět na seznam