Úzkost a sociální fobie 1

Dobrý den, chtěl bych Vás požádat o radu ohledně mých potíží. Je mi 38 let, mám 2 malé děti a VŠ vzdělání. Již delší dobu mě trápí pocity méněcennosti a strachu ze setkání či jednání s lidmi. V podstatě se lidem, pokud to jde, vyhýbám. Oslavy a společenské akce jsou pro mne vždy více stresující než radostná událost a nevím si moc rady, jak je zvládat. Obávám se kritických pohledů lidí i setkání s neznámými lidmi. Jsem úzkostný při pracovních jednáních. Trápí mne tréma, pocení dlaní, někdy i třes rukou. Často mám problém s kritikou mé práce, vše si beru osobně. Jsem vždy dost nervózní z jednání na úřadech a z autorit. Často se stresuji že např. brzy přijdu o práci, že nedokážu finančně zabezpečit rodinu a mám obavy z budoucnosti. Nevěřím si při pracovních jednáních, není mi většinou dobře když mám být středem pozornosti. Obávám se, že vše zkazím, nebo že se nedokážu správně vyjádřit. V práci se mi celkem daří pouze díky mé pracovitosti, vytrvalosti, snaze nedělat chyby, ale jakmile dojde na jednání s lidmi, připadám si jak začátečník, že vlasntě nic neumím, bolí mě břicho a buší srdce. Moc se snažím druhým vyhovět, někdy až příliš.
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, podle popisu je možné, že se jedná o některou z úzkostných poruch či o sociální fobii, nicméně pro stanovení přesnější diagnózy je vždy potřeba podrobný osobní rozhovor. Důležitější než označení kategorie mi však přijde, co je s tím možné dělat. Psychiatrické léky (obvykle antidepresiva) mohou zmírnit projevy úzkosti a tím kromě úlevy umožnit nácvik situací a realizaci změn v životě. Volně jsou v prodeji především bylinné čaje, pokud není účinek dostatečný je vhodné navštívit psychiatra nebo praktika. Psychoterapie je při takovémto typu potíží základní volbou – umožní bližší pochopení problému, v hledání způsobů jak chování a prožívání změnit i podporu v jejich realizaci. Vhodná může být (možná až posléze) i psychoterapeutická skupina, která je pak zároveň prostorem pro bezpečný nácvik sociálních interakcí. Z věcí které můžete zrealizovat sám to pak mohou být např. cvičení snižující úzkost (relaxační techniky, jóga, tai-či). Nácvik sociálních situací a vystavování se jim můžete zkusit i sám (abyste „nevycházel ze cviku“), často bývá součástí terapie či je v terapii naplánovaný. Důležité však je zvolit takovou obtížnost, abyste byl schopný obstát, protože neúspěch a útěk ze situace naopak zpevňuje chování a myšlenkové vzorce, kterých se chcete zbavit. Pokud nebudete svépomocí dělat dostatečné pokroky, neváhejte s vyhledáním odborné pomoci. Práce na změně pak obvykle bývá rychlejší a efektivnější. Držím vám palce
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, chápu Vaše obavy a myslím, že je dobře, že ke svým potížím přistupujete otevřeně a poctivě. Nejsem schopna posoudit, a není to ani v mé kompetenci, zda opravdu máte příznaky sociální fobie spojené s úzkostnou poruchou. To, že jste příliš citlivý, špatně snášíte kritiku a máte obavy ze sociálních kontaktů, nemusí být podle mého názoru důsledkem psychiatrické diagnózy. Zdá se mi, že Vaše potíže mohou vyplývat také ze způsobu práce a také možná dalších faktorů jako je třeba životní styl. To jsou věci, které byste sám ovlivnit mohl a pokud si najdete způsob, jak chodit více mezi lidi a budovat sociální vazby například prostřednictvím zájmů, koníčků, věřím, že by se Vaše příznaky mohly zmírnit. Z Vašeho textu není zřejmé, jaké zkušenosti máte s psychoterapií, na kterou jste docházel, ale myslím, že by Vám konzultace s odborníkem (třeba jiným psychiatrem/psychoterapeutem) prospěla. S ním byste se mohl poradit i o případné medikaci. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.


Zpět na seznam