Úzkost, babička - vztahy v rodině

Dobrý den, vyrůstal jsem u babičky a dědy. Babička vždy na mě byla přísná. Celý život každého kontroluje a zajímají ji věci ostatních. Má povahu generála, i když sama ničemu nerozumí (celý život za ni vše dělá děda). Mám ji rád, nikdy mi nezakazovala někde jít a vždy jsem měl kapesné, avšak má tendenci mě kontrolovat, vše musí vědět. Nemá to na mě dobrý vliv, protože se cítím na dně a přijde mi, že všichni mají šestí, kromě mě a někdy ji to vyčítám, že díky ní nemůžu být štastný (ikdyž je to blbost). Ať už mám kamaráda, tak vše chce vědět. Když ji řeknu, že jsem pryč, okamžitě se ptá (kde,s kým). Přijde mi, jakoby si mě chtěla přivlastnit, jelikož jsou staří a už nemůžou. Já jim pomůžu, ale někdy mi přijde, že zbytečně vymýšlejí a nerespektují můj život. Od té doby, co je v důchodu, nemá žádné kamarády a ve společnosti moc oblíbená není. Když někde jsme, a bavím se s někým, tak začne mluvit za mě. I když mí kamarádi si žijí svůj život, tak ji vadí, že tam ta otěhotněla, ten se vykašlal na školu, ta se jen povyšuje, aj. Pokaždé co jsem u ni na návštěvě nebo mi zavolá, mám najednou horší náladu a chce se mi brečet ani nevím proč. Tak moc rád bych si našel nějakou přítelkyni, ale mám pocit,že ne a ne najít tu pravou a je mi líto, že ostatní žijí už rodinný život a já pořád studuji. Už mám pocit, že za vším stojí moje babička. Budu Vám vděčný za veškeré rady, které mi poskytnete, abych mohl žít svůj vlastní spořádány život, aniž bych ji musel ze svého života vyřadit. Děkuji
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, asi by vše stálo za podrobnější rozhovor na několika psychoterapeutických sezeních. Z toho co popisujete se mi zdá, že vaše babička nerespektuje vaši dospělost, na druhé straně jste však vy, kdo se vůči tomu nevymezuje a nechává si to líbit. Na vašem místě bych měl zřejmě též potíže najít si partnerku. Asi bych se obával, jak ji babička zkritizuje i to, že mě taková reakce zraní a ztrapní. Je vidět, že je pro vás důležitá, nechcete ji ranit a zřejmě jí i máte rád. To však neznamená, že si musíte nechat všechno líbit. Domnívám se, že cesta vede přes důsledné a jasné vymezování, kam babičku nepustíte a co si nepřejete. Možná se to časem naučíte dělat i s nadhledem a vlídně. Zřejmě by pro vás bylo podporou, pokud byste s tím nezůstával sám, měl oporu a názor dalších lidí. Možná pro vás bude dostačující, pokud to budou vaši přátele. Pokud ne, vyhledejte psychologa nebo psychoterapeuta. Držím palce!


Zpět na seznam