Úzkost u dítěte

Dobrý den, pracuji s dospělými a s dětmi mám jen omezené profesní zkušenosti, což mě v odpovědi, společně s formou komunikace, dosti limituje. Je dobré, že jste k dětskému psychologovi objednaní a že máte termín již za měsíc. Není příliš pravděpodobné, že za tuto dobu byste "ne zcela optimálním přístupem" něco zásadního způsobili, proto bych doporučoval zaměřit se na to, jak dobu do konzultace co nejlépe "přežít". Pro výběr vhodné strategie řešení je zřejmě zásadní zjistit více o tom, co vašeho syna "nutí" k opakování, což bez osobního kontaktu není možné. Myslím že vaše úvahy, jak syna podpořit jsou správné - kromě pokusů odvést pozornost bych se snažil ptát, co jiného by pomohlo, jak pozná že je to vpořádku udělané? Úvaha o tom, že opakovat s ním rituály není prospěšné, platí u dospělých. Nevylučuji, že u malých dětí je na místě vstřícnější přístup - je normální, že v řadě věcí potřebují naši asistenci a přitom si je chtějí dělat podle svého. Odmítnout účast na opakování zkusit můžete, vhodné však je, aby bylo zřejmé, že odmítáte činnost a ne dítě jako takové. Pro budoucí konzultaci by mohlo být užitečné všímat si (a popř. i poznamenat) za jakých okolností se potřeba opakovat stupňuje, co tuto potřebu zmírňuje a co naopak stupňuje. Vzhledem k tomu, že situace pro vás jako rodiče musí být značně náročné, považuji za vhodné zohledňovat i vaše možnosti a kapacitu, protože emocionální výbuchy situaci pravděpodobně spíše zhorší, než zklidní. Vhodné by bylo hledat i způsoby jak síly zase nabrat. Přeji, ať se vám potíže daří přečkat a řešit.