Válka otce se synem

Dobrý den, můj přítel a jeho otec mají převelcie napjatý vztah. Je to o to horší, že přítel je třetí nejmaldší dítě, vždy mi přišlo, že se kolem něj chodí trochu víc v rukavičkách(žárlivost ze strany otce?),stavíme si v podkroví domu jeho rodičů byt, do cca před týdnem spolu i pracovali.Komunikace vždy vázla.Kdykoliv se začně nějaká debata mezi nimi, skončí to hádkou.Ono s tchánem nejde úplně vyjít, potřebuje mít vždy poslední slovo, pořád má ve všem pravdu, svého syna v podstatě neposlouchá. Neposlouchá moc nikoho, všechno je problém, všechno je moc složité.Akutální hádka skončila tím, že je přítel bez práce a nemluví spolu. Nicméně tchán o sobě prohlašuje, že se nezmění, že je v pořádku a že problém má syn a tím to končí. Samozřejmě jakoukoliv terapii odmítá. Od rodičů se odstěhoval velmi brzy, je o něco málo mladší, než tchýně, a ještě do toho zde žijí tchýniny rodiče. Se svou vlastní matkou se vídal tak 1x za rok, protože se, dle slov tchýně, vždy pohádali. že si s přítelem nerozumí ho, údajně, velmi trápí, ale nic s tím dělat nehodlá a tchýně s ním prý nehne.aktuální situace nám velmi nepomáhá v tom, abychom se dokázali osamostatnit (krom sentimentu z toho, kolik úsilí už jsme dali do našeho podkrovního bytu). Přítel by psychoterapii akceptoval, pokud by šlo nějak na ní dostat otce.Existuje nějaký způsob, jak tchána na psychoterapii dostat? jen tak ještě na okraj, v podstatě nemají s tchyní přátelé, s nikým se nenavštěvují. Děkuji, Jana
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, souhlasím s vašimi nápady, co by situaci mohlo zlepšit - upravit vztahy a komunikaci (případně i za přispění psychoterapie) a pokud to není možné, zvážit bydlení jinde i když je to za cenu ztrát vynaložené energie a financí. Z toho co píšete to však vypadá, že na rozdíl od aktérů, jste ochotná hledat způsoby řešení jen vy. Zároveň pak máte minimální možnost situaci ovlivnit, narozdíl od těch, kterých se konflikty bezprostředně týkají. Obávám se, že pokud tchán není ochoten ze své pozice ustoupit a partner jeho ochotou ke změně podmiňuje svou docházku do terapie, tak s tím nic nenaděláte. Mohla byste ale myslet na sebe a své potřeby, například v tom, zda chcete být takovým situacím přítomna a žít v takovém prostředí. Vhodné je též zohlednit vaše plány do budoucna - zda si dokážete představit, že v takovém prostředí budete žít za rok, za dva, za pět let. Zcela souhlasím s tím, co vám píše peerporadkyně níže. Držím palce !
Avatar

Vlasta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz do naší poradny. Z Vašeho dotazu vnímám neklidnou komunikaci mezi tchánem a Vaším přítelem. Je možné, že rozdílnost různých generací a jejich přesvědčení v této záležitosti hrají svou roli. Také se asi nepodaří změnit druhého člověka, můžeme se ho pokusit pochopit, proč tak či onak se chová a jedná. Zaručený recept asi neexistuje, poněvadž vlastně ani nevidíme do druhého člověka. Vašeho tchána nejspíš nepřesvědčíte ke spolupráci při psychoterapii. Pokud Váš přítel by byl ochoten navštěvovat psychoterapii, tak proč to nezkusit. Z vlastní zkušenosti s psychoterapií mohu říci, že mi pomáhá pochopit situace, chování, jednání apod. s ostatními lidmi, vztahy v rodině. V minulosti jsem také své rodiče chtěla změnit, stálo mě to hodně energie. Ale nakonec mi pomohla právě psychoterapie a práce na svém rozvoji osobnosti, nacházet porozumění a pochopení vůči druhým apod. Už vlastně nemám potřebu někoho měnit, lépe rozumím jejich chování a já sama jsem klidnější, poněvadž pracuji na své osobnosti a svém vlastním životě. Bydlení více generací pohromadě kolikrát vyvrcholí hádkami a neporozuměním. Chápu, že jste s přítelem vložili hodně úsilí do zařizování Vašeho bydlení. Bylo by asi nesnadné, vytvořit si své zázemí někde jinde, ale někdy se bohužel nenajde jiná varianta a pro klid v rodině a partnerství se partneři radši osamostatní, mimo zdi svých rodičů, poskytuje jim to i svobodu svého bytí a žití. Doufám, že jsem Vám aspoň trochu mohla pomoci. Přeji hodně štěstí a zdraví, ať se Vám daří, i tuto situaci vyřešit.


Zpět na seznam