Vztahy
Dobrý den,mám dotaz ohledně kamaradskych vztahů.Měl jsem dlouholetého kamarada,který měl hodně dominantní povahu. Po čase me začal zneužívat, dovoloval si na me,několikrát se mnou i manipuloval a nechoval se jako kamarád.Byl jsem z toho zniceny.Hledal jsem příčinu u sebe,naivně jsem myslel,ze jsem mu něco provedl.Když jsem se ho opakovaně ptal,vždycky přišel z necim jiným,ale já neměl pocit,ze by tomu tak doopravdy bylo. Když jsem zjistil,ze me za zady hnusně pomlouvá, přerušil jsem kontakt s nim.Brzy přišel s omluvou,vyříkali jsme si to,náš vztah se hodně zlepšil.Moje důvěra k němu ale uz nebyla taková jako před tím.Travil jsem více čas s jinými přáteli.Po časejsem začal pozorovat pocatky podobného arogantniho chování i u jednoho dalšího kamarada.Byl jsem z toho hodne spatny a trpel jsem depresemi.Zmínil jsem se mu,ze se mi nelíbí jak se posledni dobou chová,on to však popřel a urazil se.Od te doby uz to mezi námi nebylo takové jako dřív a téměř jsme spolu prestali komunikovat. Pokusil jsem se situaci jeste jednou vyjasnit,ale myslím zeto příliš nepomohlo.Dalo by se říct, ze naše kamarádství skončilo.Teď uz se nevidam ani s jedním z nich,ale mám obavy aby se podobné chování neopakovalo u mých budoucích vztahů at uz přátelských nebo třeba i partnerských.Myslím, ze po zkušenosti s 1.kamarádem mám nejspíš problém dávat najevo své hranice,tak aby nedoslo k postupne stále horšímu chování ke mne.poradite,jak se takovych situací vyvarovat a naučit se s tím lépe pracovat?Děkuji.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den, na nastavování hranic bývá užitečné pracovat průběžně. Za ideální (byť v řadě případů opravdu obtížně dosažitelné) je reagovat na chování, které se nám nelíbí, bezprostředně. To však klade vysoké nároky na zkušenosti i dovednosti - je třeba např. rychle zanalyzovat situaci, uvědomit si své emoce a potřeby a to vše s přiměřeným emočním doprovodem a přiměřeným způsobem komunikovat s druhým.
Pokud chování, které se nás dotýká řešíme s odstupem, bývá vhodné nenechat toho nashromáždit příliš - tedy "čím dříve tím lépe". V komunikaci pak být věcný, popsat situaci jak jsme ji vnímali a sdělit co to v nás vyvolávalo - tedy i jak jsme se cítili. Můžeme též vyjádřit co bychom si přáli. Většinou bývá vhodné nechat vyjádřit i druhého. Cílem pak ale nemůže být, aby jedna ze stran nutila druhou že její pohled je pravdivější - je to pouze sdělování, jak chování druhého subjektivně vnímáme a co to s námi dělá. Výsledkem pak může (ale nemusí) být lepší vzájemné porozumění a chování k druhému.
Z toho jak popisujete své zkušenosti mi přijde velmi dobré, že si uvědomujete co vám nedělá dobře a jste odhodlán to bránit. Z popisu však nelze odhadnout, zda na vaší reakci bylo něco nevhodného. Je samozřejmě možné, že jste situaci nevyhodnotil zcela přesně, nebo že jste to nedokázal vhodně vykomunikovat. Stejně tak je ale možné, že lepšího výsledku nebylo možno dosáhnout - např. pro to, že vaši kamarádi nebyli schopní či ochotní si své chování připustit a změnit.
Pokud se chcete v této oblasti rozvíjet, mohly by pro vás být zajímavé kurzy či literatura zaměřená na poskytování zpětné vazby (to jsem zde zjednodušeně popisoval) a asertivní komunikace. Řadu podnětů a podporu by vám jistě nabídla i psychoterapie, zvláště pak skupinová.
Přeji ať se vám daří.
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkujeme za důvěru, se kterou se obracíte na naši poradnu a máte zájem i o názor peer poradce. Nemám vlastní zkušenost s podobnou situací a myslím, že je Váš dotaz určený spíše pro odborného poradce – psychologa/psychoterapeuta. Je určitě dobře, že se snažíte svůj problém analyzovat a že se chcete vyvarovat nepříjemností, které jste zažil v minulých vztazích. Podle mého názoru by Vám mohla pomoci hlavně psychoterapie. S pomocí odborné terapeutické podpory se můžete dopátrat příčin neúspěšných kamarádských vztahů a neopakovat své pravděpodobně nepříliš šťastné vzorce chování v budoucnosti. Držím Vám palce a přeji hodně štěstí.
Zpět na seznam