záchvaty pláče a pocitu marnosti

Dobrý den,poslední dobou mám jisté problémi s ovládáním svých emoci.Nedokážu na nic myslet pozitivně, celý den v práci prosedím a snažím se nebrečet, ikdyz to moc nejde. Nedávno jsem začala mít pocit,že jako člověk jsem totálně zklamala a že mě partner určitě opusti, pár dní na to se mi sveril, že má pocit, že se k sobě úplně tak nějak nehodime a ze on má takovou trochu osobnostní krizi sám se sebou. Ikdyz se nechce rozejit, tak mám od té doby záchvaty pláče, úzkosti a myšlenky na to, že bez něho můj život nebude mit vůbec žádný smysl. Nechci se zabit, jenže to uvnitř tak boli, že si rikam, že je to pro mě, to nejjednodušší řešení. Koupila jsem si prášky na uklidneni,a ikdyz jsem si jich vzala asi 2x víc než mam, vůbec to nepomohlo. Zkoušela jsem i různé caje. Vim, že by možná bylo dobrý navštívit odborníka, jenže se bojim, že to budu mít v papírech a budu mít problém v praci. Zároveň bych ale potřebovala nějaký prášky na zklidneni, protože se momentálně nacházím v situaci, kdy nedokážu racionálně uvažovat a všechno se zdá marné a bezvýchodné. Myslíte, že by jste mi mohli poradit co s tim? Pro mě jsou probrecene dny a večery strašně vycerpajici. ..... Děkuji moc za odpověď :')
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, pro zlepšení vašeho stavu by s největší pravděpodobností bylo vhodné zahájit farmakologickou léčbu a nejlépe též psychoterapii. Léky by vám ulevily a umožnily běžné denní fungování, v psychoterapii byste měla možnost probírat vztah k sobě i druhým. Některé z léků vám může předepsat i praktický lékař, nicméně psychiatr mívá v dané oblasti více možností i zkušeností. K vaší obavě ze "záznamu v papírech" bych vám rád nabídl informaci, že veškerá zdravotnická dokumentace a poskytování informací je přísně regulováno zákonem. Prolomení "lékařského tajemství" bez souhlasu pacienta je možno v podstatě jen na nařízení soudu (podrobnosti možno dohledat na internetu). Navíc povinnost doživotní mlčenlivosti se týká věškerého zdravotního personálu (sester, psychologů..). V praxi jsem se setkal se řadou lidí, kteří řešili podobné obtíže (někteří i byli hospitalizovaní) a nadále vykonávají náročné a zodpovědné povolání - např. právníka, policisty či lékaře. Přeji vám, abyste si našla cestu k účinné pomoci.
Avatar

Jana

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, chápu vaši situaci i obavy z návštěvy odborníka a získání „nálepky“. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti vím, že když potíže takto vygradují, už to obvykle člověk jen silou vůle a čajíčky nezvládá. Na vašem místě bych požádala praktického lékaře o něco na uklidnění s vysvětlením, že se vám v poslední době nahromadilo příliš mnoho stresu. O takové pomoci se nikdo dozvědět nemůže. A dál bych hledala pomoc u terapeuta, se kterým se dá hledat hlubší příčina vašich pocitů a cesta ven. Pokud nechcete, aby o tom byly záznamy ve vaší zdravotnické dokumentaci, měl by to být terapeut na přímou platbu. Podobné stavy zažívá mnoho lidí a nejste v tom sama. Neztrácejte naději, vše se dá zlepšit, jen to chce čas a snadnější je to s pomocí.


Zpět na seznam