Změnila jsem se

Dobrý den, je mi 15 let a už od konce ledna mi není dobře. Jsem často smutná, náladová a brečím. Bojím se chodit mezi lidi a bojím se jejich názorů na mě. Taky mě nebaví to, co mě dřív bavilo. To mě ze všeho mrzí asi nejvíc, protože mé koníčky byla věc za kterou jsem mohla jít, když mi nebylo dobře a dokázala jsem u toho vydržet hodiny. Taky se mi do ničeho nechce. Nejsem se sebou poslední dobou vůbec spokojená. Snažím se myslet na to, že se to od ledna zlepšilo, ale cítím, že něco prostě vpořádku není. Chtěla jsem se svěřit rodičům, se kterýma mám dobrý vztah, ale bojím se jejich odpovědí, aby to nebylo něco jako: to je blbost, to máš z toho že si hodně na mobilu. Jak dlouho tohle všechno může trvat, popřípadně co dělat pro to, abych se těchto pocitů zbavila? Ale hlavně vrátí se mi chuť do těch věcí, u kterých jsem zvládala být hodiny?
Avatar

Michael Kostka

Odpověď odborníka:
Dobrý den, nepíšete, jak si vysvětlujete příčiny či okolnosti těchto změn. Odhaduji, že v tomu může hrát roli řada různých věcí, ale že významná je nestabilita, nejistota a omezení, která přinesla nynější "covidová doba". Například v tom, že řadu věcí, které nám ulevovali a motivovali nás, dělat nemůžeme. Máme také mnohem méně sociálních kontaktů a sebelepší vztahy s nejbližšími to zcela vyvážit nemohou (tím spíše, pokud je člověk ve věku dospívání uzavřený s rodiči na malém prostoru..). Myslím že vhodnou strategií může být zaměření na drobné radosti - "co mohu dnes a zítra udělat pro to, abych se alespoň chvíli cítil o kousek lépe?" Velmi užitečné pak bývá, nezůstávat se svými starostmi a trápeními sám. Pokud je obtížné se svěřovat rodičům, můžete možná využít další příbuzné, kamarády, vedoucí kroužku, školního psychologa apod. Vhodné (zvláště pokud uvedené možnosti nemáte nebo se stavy nelepší) je též využití odborn pomoci - zavolat na linku důvěry nebo naštívit psychologa. Držím vám palce a přeji, ať se vám chuť do života postupně vrací.
Avatar

Magdalena

Odpověď peer poradce:
Dobrý den! Děkujeme za dotaz do naší poradny. Píšete o těžkostech, které nyní prožíváte a vím, že to vůbec není lehké. Podobné období jsem zažívala také a myslím, že kdybych se dokázala se svými problémy někomu svěřit, nemuselo trvat tak dlouho. Jako základ vidím Váš dobrý vztah s rodiči. Pokud máte obavy z jejich reakcí, můžete jim dát přečíst naše odpovědi na Váš dotaz. Každopádně to není nic, co by se mělo zlehčovat. Další možností je svěřit se někomu ve Vašem okolí, komu důvěřujete. Třeba by to pro Vás bylo snazší. Věřím, že se Vám vrátí chuť věnovat se svým koníčkům, ale je také možné, že to budou jiné zájmy než ty, kterým jste se věnovala doteď. Dospíváte a to samo o sobě je náročné období plné změn. To, že jste napsala do naší poradny považuji za první krok k nalezení pomoci. Další možností je svěřit se odborníkům na Lince bezpečí (116111, příp. chat nebo email). Přeji Vám, ať se Vám brzy daří lépe!


Zpět na seznam