změny nálad, lhaní

Dobrý den, z toho, co popisujete, vnímám, že se Vám takto nežije dobře. Je běžné, že pokud v životě zažíváme větší míru stresu po delší dobu, začne se to projevovat na naší náladě, zdraví i mezilidských vztazích. Bohužel bez dalších souvislostí, které neuvádíte, nemohu přesněji odpovědět. Obecně bych se doporučila podívat na to, co vám ve vašem životě stres vytváří, z čeho se nervujete? Zkusit co nejpodrobněji prozkoumat stresory, popřemýšlet, zda můžete některé ovlivnit anebo ne, nebo zda lze vymyslet strategie, jak je lépe zvládat. Dále pokud máte někoho blízkého, s kým můžete o svých starostech a pocitech otevřeně mluvit, bývá velmi úlevné nebýt na to sama - tedy sdílet, co se vám děje, poradit se, či požádat o jiný pohled a jinou zkušenost. Do třetice bych Vám doporučila další oblast, kterou ve stresu většinou přehlížíme, a to zájmy a sport. Zda se věnujete něčemu, co Vás těší, dělá Vám radost? Konkrétně pro regulaci stresu skvěle slouží pravidelný pohyb (běh, plavání, jízda na kole a další), nácvik relaxací (například autogenní trénink), anebo jóga. Úprava denního režimu a zařazení pravidelného kvalitního dlouhého spánku je bezpochyby také důležitý bod. Pokud byste delší dobu vnímala, že změna se Vám nedaří, určitě je vhodná návštěva odborníka, ať již psychiatra anebo psychologa, se kterým své obtíže můžete podrobněji probrat a hledat další řešení. Držím palce, ať se brzy cítíte lépe.

Dobrý den, Váš dotaz mi připomněl jeden díl mé minulosti, něco z vlastní zkušenosti, kdy jsem v životě cítila podobné pocity, a veškerý stres začal dirigovat můj běžný život. Vše mi přerůstalo přes hlavu a to se odráželo v mých výkyvech nálad a v chování vůči mému okolí. Nejprve jsem si myslela, že je to běžné a patří u každého k jeho dennímu životu. Vlastně jsem si něco sama sobě nalhávala. Ale pak nastal moment, kdy jsem musela „zatáhnout za brzdu“ a zpomalit své tempo. Ujasnila jsem si, co je pro mě v životě důležité a jak moc si vážím svého zdraví. Začala jsem se porozhlížet po různých metodách, jak nejen zpomalit tempo, cítit se zase lépe, ale hlavně být sama sebou bez lží. K tomu mi začala pomáhat např. jóga, krátká meditace a dýchání, různá literatura, četba biografií, kontakt s lidmi, zájmy a věci, při kterých se cítím dobře. Můj žebříček hodnot jsem přerovnala, nastal „úklid priorit“. Slovo „spokojenost“ získalo také svou důležitost, kdy jsem nyní i za sebemenší zážitek, maličký úspěch vděčná. Má vysoce posazená laťka perfekcionismu se zmenšila na pár procent, ale za těch pár procent jsem spokojená, cítím se lépe a už mi to velké množství stresu, spěchu a vůbec všeho, co dříve bylo skoro konec světa, nepřerůstá přes hlavu. Často si také připomenu větu: „Svět se z toho nezboří a bude se točit dál.“ I když to vše může znít lehce a rychle, pravda je taková, že vše potřebuje čas, vytrvalost a trpělivost sama se sebou. Doufám, že jsem mohla pomoci a přeji Vám, ať se daří.