Zufalost/uzkost/nezaujem/apatia-neviem
Cital som dotazy a rady v tejto sekcii a je tu vela prípadov podobných mojmu. Mam 29 rokov a na oko mi nic nechyba. Mam kde byvat, zarobim viac nez vacsina mojich znamych, som zdravy a nezavisly. Napriek tomu vsak niesom v zivote stastny.. Viem to uz dlho, ale doslo to do bodu ked neviem ako dalej... Byval som vesely a spolocensky ale za poslednych par rokov nastali velke zmeny.. S novymi ludmi nadvazujem povrchne vztahy, so starymi znamymi sa skoro nevidim... Do prace sa musim premahat coraz viac, co ma stalo uz niekolko zamestnani...najst rano dovod vstat z postele je coraz vacsi problem...nerobi mi dobre tato izolacia ale nemam to komu povedat a tvarit sa ze nic a usmievat sa fungovalo iba chvilu... Ziadna radost, ziadna motivácia ani smutok, ani hnev len bezradny vyraz v tvari... Ako dlho to este potrva? A co dovtedy?
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
z toho co píšete mi připadá, že vám váš současný způsob života nedává smysl. To může být jak důsledkem deprese, která zkresluje pohled ("vše vidím černě"), tak i příčinou pro depresivní prožívání ("nedělám věci které by mě naplňovali, žiju tak jak nechci"). Řešením pak mohou být psychiatrické léky (což je na místě spíše v prvním případě), změny v životě směrem k tomu aby mě více naplňoval a dával smysl - s čímž vám může pomoci psychoterapie (to především v druhém případě). Oba tyto způsoby je též možno kombinovat. Pokud váháte kde začít, začněte buď psychoterapií, nebo její kombinací s farmakoterapií - řešení čistě farmakologické bývá v této oblasti vhodné spíše vyjímečně.
Odhaduji, že to jak dlouho budou tyto stavy trvat, záleží hlavně na vás, respektive na tom, kdy je začnete řešit.
Přeji hodně štěstí.
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, vaše stavy zažívá mnoho lidí, nejste v tom sám. Sama jsem je měla po několika vážných životních krizích a vedly až k depresi a úzkostné poruše. Tak daleko to ale nenechejte dojít. Dnes na podobné stavy lékaři (i praktičtí) nabízejí antidepresiva, ale moje osobní zkušenost je, že ta sama o sobě nevyřeší příčinu. Na vašem místě bych hledala zdroje radosti, nové podněty a náplň života, která by vás dělala šťastným, nebo aspoň spokojeným, zamýšlela se nad životem – kde a kolik důvodů ke spokojenosti máte a kde brát nové. A pokud by se vám to samotnému nedařilo, zkuste vyhledat psychoterapeuta – někdy je pomoc zvenčí užitečná k tomu, jak nacházet nové pohledy na svůj vlastní život. Hodně štěstí.
Zpět na seznam