Zvláštní nálady
Dobrý den, už delší dobu se potýkám se zvlástními náladami. Dříve se objevovaly třeba jen jednou do měsíce. Nyní se ale objevují čím dál častěji. Mám nutkání brečet, přemítát o svém životě, cítím se velmi sama, i když jsem obklopena lidmi. Někdy se k těmto pocitům připojí i takový zvláštní ''úzkostný stav''. Zkoušela jsem proti těmto náladám ''bojovat''. Chodit ven, poslouchat hudbu, koukat na filmy, povídat si o těchto náladách s mou nejlepší kamarádkou atd. Bohužel, nic z toho nezabírá na moc dlouho. I když jsem obklopena rodinou, přáteli..nestačí to. Pořád se uvnitř cítím smutná, i když se na venek snažím usmívat. Navíc jsem teď docela ve velkém stresu, letos mě čeká maturita, přijímačky na vysokou školu. Vím, že je takhle na dálku a bez toho, aniž byste mě osobně znal posoudit, o co by se mohlo jednat...Ale stejně se, prosím, ptám, nevíte, co bych měla dělat? Měla bych si o těchto náladách promluvit s nějakým psychologem? Měla bych chodit více s lidmi i ven a více se rozptylovat? Předem moc děkuji za odpověď.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
možným vysvětlením (a prvním v řadě, které bych zvažoval), proč se tyto stavy objevují častěji, je aktuální zvýšená zátěž v podobě toho co vás čeká - maturitní zkoušky, přijímaček na VŠ, změna školy (a potažmo sociální skupiny i životního rytmu) atd. V takových náročnějších obdobích, se úzkostné či depresivní projevy objevují u řady lidí. Způsoby které používáte pro svou podporu a zvládání situace považuji za vhodné, velmi důležité bývá i to, mít dostatek sociálních kontaktů a příležitost své prožívání sdílet s ostatními. Občas říkávám, že pro zvládnutí obtížných období je dobré cokoli, co pomáhá - klidně to může vypadat i nezvykle nebo legračně, jen by to nemělo být škodlivé či nebezpečné (např. časté opíjení alkoholem, dlouhodobější vyhýbání se povinnostem apod.). Je fajn, že je vám lépe alespoň v tu chvíli, nebo nějaký čas potom. Z věcí které neuvádíte bývá často prospěšný pohyb (zvláště rekreační vytrvalostní sporty - plavání, běh, kolo), cvičení typu jóga nebo tai-či. Existují i speciální relaxační techniky (autogenní trénink, Jacobsonova progresivní relaxace), které byly vytvořeny pro lidi s podobným typem obtíží. Pokud vám tyto postupy nebudou pro zvádnutí stačit, vaše stavy se budou dále zhoršovat, nebo se nezmírní pokud zátěž pomine, bylo by vhodné konzultovat vaše potíže s psychologem či psychoterapeutem.
Držím vám palce.
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, vzpomínám, že když jsem studovala na střední škole, několikrát jsem zažila období, kdy mě nic příliš nebavilo, bývala jsem smutná a také přemýšlela o svém životě a životě vůbec. To se ale ve čtvrtém ročníku gymnázia změnilo. Tím, že jsem měla silnou motivaci dostat se na vysokou školu, podařilo se mi zapnout síly, všechno začalo jít hladce a od té doby jsem měla v duši celkem klid. Závažnější psychické problémy u mě nastaly až ve věku kolem 35let, kdy mi byla diagnostikována bipolární porucha.
Na Vašem místě bych neváhala vyhledat odbornou pomoc psychologa nebo psychoterapeuta. Myslím, že Vám profesionální podpora pomůže získat lepší náhled na Vaše potíže, zjistit jejich příčiny a najít způsob, jak je postupně řešit. Navíc je moc dobře, že ke své situaci přistupujete aktivně, máte zázemí v přátelích i rodině a nebojíte se o svých zvláštních náladách mluvit. Držím palce a přeji hodně štěstí.
Zpět na seznam