Dobrý den, chtěla bych se zeptat, synovi pravděpodobně bude přiznán důchod I.stupně (důchod byl posuzován na schizotypální poruchu, nyní simplexní schizofrénie). Je rozdíl mezi diagnozy při posuzování inv.důchodu? Syn evidován na ÚP (bez příjmů). Má nárok na něj.sociální dávky? Dále bych se chtěla zeptat, jak je to např. při pracovním pohovoru, uvede, že má inv.důchod I.stupně, musí zmiňovat diagńozu? Co když se po zdravotní stránce necítí na danou pracovní pozici a ÚP ho pošle na něj. pracovní místo. Děkuji
Petr Sturma
Odpověď odborníka:
Dobrý den. Při posuzování invalidity nejde o samotnou diagnózu, ale o míru omezení na pracovním trhu, kterou člověku jeho onemocnění způsobuje. Je ale jasné, že v případě, že byla diagnóza změněna, mohla se také změnit míra znevýhodnění. U psychiatrických onemocnění by také měl být brán zřetel na prognózu - tedy na to, jaká je pravděpodobnost, že se stav nemocného zlepší. Pokud tedy Váš dotaz směřoval k tomu, zda má smysl žádat o přezkoumání invalidity, pak se domnívám, že má. Co se týká nároku na sociální dávky, pak má Váš syn stejný nárok, jako každý - tedy pokud je bez příjmů a je registrován na ÚP, může žádat o dávky hmotné nouze a podle situace ve které se nachází případně o dávky na bydlení. Pokud se ptáte zda existují nějaké sociální dávky specificky určené pro lidi s duševním onemocněním, tak neexistují. Na jednání se zaměstnavatelem rozhodně nemusí uvádět svou diagnózu, pokud nechce. Vždy je to na zvážení, jestli je lepší to zaměstnavateli říct, nebo ne. Povinnost to ale není. Pokud by mu Úřadem práce bylo nabídnuto místo, které ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat, měl by úřadu předložit lékařskou zprávu, která to bude potvrzovat. Doporučil bych Vám také vyhledat nějakou sociální službu, která nabízí duševně nemocným pracovní poradenství. S pomocí těchto organizací bývá hledání práce pro duševně nemocné z mé zkušenosti snazší. Přeji Vám i Vašemu synovi, abyste situaci zvládli a aby Váš syn mohl ve svém životě co nejlépe fungovat.