Psychicky nemocný a bydlení

Dobrý den,velmi prosím o informaci,co dělat v případě psychicky nemocného člena rodiny,který bydlí s rodiči, který je většinou v klidu,ale pokud slyší v domě bouchání a křik reaguje na to ještě silnějšími projevy.Nekteri sousedé z toho mají legraci,promluvy s nimi k ničemu nevedou,jiní podali stížnost na družstvo, které hrozí pokutou a ukončením nájmu.je možné takto nemocného opravdu vystěhovat na ulici i s rodinou?po zkušenostech i s policii jasné vidím,že jeho nemoc nikdo nebere v potaz,berou ho jako výtržníka a tak s ním jednají.Rodina je nucena podat žádost o omezení svéprávnosti,ale to nevím jakou to bude mít váhu.Dekuji
Avatar

Lenka Vaňková

Odpověď odborníka:
Dobrý den, je mi líto, že v dnešní době narážíte na takové nepříjemnosti. Když to vezmu z pohledu družstva, nemají žádný nárok na vystěhování rodičů a člena rodiny, jelikož nic neporušuje, naopak, byla by to diskriminace. Člověk, který hůř slyší, také "ruší" sousedy hlasitou televizí, dítě v pubertě zase vyhráváním hudby a nevidomý člověk třeba občas zazvoní na jiný zvonek a miminko umí plakat na celé kolo. Žádní sousedé nejsou ideální, je důležité spolu mluvit a vyjasňovat si věci. Možná pro Váš klid (a klid rodičů) by bylo dobré mít u sebe potvrzení lékaře o reakcích na bouchání a křik v domě - v případě přivolání PČR nebo potíží na družstvu byste ho mohli jen ukázat. Zároveň mě napadá využít intervence třetí strany - pokud s rodinou spolupracuje třeba nějaká nezisková organizace, mohla by se i ta vložit do celé věci a pomoct zlepšit vztahy. Pomoct by si mohli i rodiče tím, že si promluví s odborníky ve svém okolí, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním a ventilací svého problému podpoří sebevědomí a třeba dostanou ještě nějakou radu. Přeji Vám, abyste našli se sousedy společnou řeč a bydlelo se Vám a rodině dobře. LV
Avatar

Katka

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Není pro mne jednoduché na něj odpovědět. Váš dotaz je zaměřený na společné bydlení s člověkem se zkušenností s duševním onemocněním. To je v některých případech opravdu složité. Nejsem sice právník, ale určitě záleží na stanovách družstva. Pokud je družstvo v právu a dochází k porušení stanov družstva, a nepomáhá ani vysvětlování je rada opravdu těžká. Proto bych se obrátila na právníka. Já osobně jsem po 3 roky žila v Domově se zvláštním režimem " Na Stříbrném Vrchu". odděleně od svých blízkých. Na víkendy jsem za nima jezdila. Odloučení bylo těžké pro obě strany, ale v mém případě to vedlo k většímu osamocení a postavení na vlastní nohy. Nevím do jaké míry, je Váš příbuzný zatížen nemocí a jaké okolnosti vedou příbuzné k omezení jeho práv. Právo na podání žádosti mají. Z vlastní zkušenosti vím, že omezení svéprávnosti je velký zásah do svobody a práv nemocného. Někdy jsou ale naší blízcí, ve snaze nám pomoci, již bezradní / např. někdo dělá stále dluhy, někdo nejí léky/ .Sáhnou tedy i po této možnosti a podají návrh na soud. Ovšem nevím , jaký vliv by toto omezení mělo na vyřešení problémů společného bydlení. Hodně štěstí . Katka


Zpět na seznam