Syn je sfrizofenik

Synovi je 23let a vrátil se z basi před basou byl v Bohnicích kde mu byla diagnostikovat sfrizofenik a dali mu 3 stupeň invalidního důchodu.. Hlasy mu napovidaly že má někoho okract a udělal to dostal 3,5 roku teď jde vrátil domů a je pořád stejní vzala jsem ho k sobě bydlet jsem sama chodím do práce spal v obivaku a já mám svůj pokoj každý den když se vrátím domů něco roseka v bytě i nový telefon atd... A pořád slyším jak se hada z někým přej ho pronásleduje nějaká ženská má prostě hlásí... Bere jen 3200 Kč a mě závisí i hned nájem když ho přihlásim k sobě... Co mám dělat nechce se léčit není s ním řeč já už fakt nemůžu a nechci ani s ním bydlet jaké máme možnosti prosím o rady dekuju
Avatar

Petr Sturma

Odpověď odborníka:
Dobrý den. Je jasné, že soužití jaké popisujete je složité a dlouhodobě spíš neúnosné. Pokud se Váš syn odmítá dobrovolně léčit a není s ním o tom možná domluva, nemáte bohužel mnoho možností. Pokud je Váš syn agresivní a ohrožuje Vás nebo sebe, máte možnost zavolat rychlou záchrannou službu. Jak zmiňuje kolegyně peer poradkyně, většinou pak přijíždí i s policií, což nemusí být právě příjemná zkušenost. Nicméně v některých případech je to nevyhnutelné. Máte také možnost podat k soudu návrh na omezení svéprávnosti a to v oblasti udělování informovaného souhlasu s léčbou. Ani to ale příliš neřeší to, že Váš syn se léčit zcela odmítá. Pouze by to usnadnilo hospitalizaci ve chvíli, kdy už je stav Vašeho syna výrazně zhoršený. Ještě mne na Vašem příběhu zaujala jedna věc. Jestliže byl Váš syn odsouzen za trestný čin, který jak uvádíte spáchal pod vlivem hlasů, je pro mne překvapivé, že mu nebyla nařízena ochranná léčba. Ta totiž v těchto případech zpravidla nařizována bývá. I v této věci bych Vám doporučil obrátit se na soud. Je totiž možné, že mu ochranná léčba nařízena byla, jen o tom nevíte a pokud je Váš syn doma krátce, tak je možné, že ho zatím dozorující lékař nekontaktoval. Doufám, že se Vám podaří situaci vyřešit.
Avatar

Agáta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Musí být těžké být doma se synem, který se odmítá léčit a chová se podivně. Vážím si toho, že se na nás obracíte. Je mi líto, že se dostal do vězení a ne znovu do léčebny, protože pokud má opravdu schizofrenii a tak velké problémy, jak říkáte, léčit by se měl a to i tehdy, když on sám nemá ten pocit. Já bych na vašem místě zkusila zavolat do nemocnice, třeba do Bohnic, nebo i jinam. Říci jim, že váš syn se chová tak a tak, že je nemocný a že již byl kvůli tomu trestán a že rozbíjí věci. Můžete dodat, že máte obavy o jeho i své zdraví a bezpečnost. Snad společně vymyslíte řešení. Je možné, že si pro něj bude muset dojet sanitka, je to nepříjemné, jezdívají i s policií a lidé se toho obvykle bojí. Nezbývá, než to přežít. Kdyby váš syn dostal péči a léky, které je často nutné brát mnoho let, možná by se vám svým způsobem vrátil. Mohla byste s ním pak mluvit, prožívat s ním i něco milého, zlepšit vzájemný vztah. To bych vám přála.


Zpět na seznam