Většina lidí s duševním onemocněním se může léčit v komunitě, kde žijí

U většiny duševně nemocných není, díky moderní medikaci a léčebným postupům, v zásadě žádný důvod, aby byli hospitalizováni v nemocnici. Když už, jejich pobyt v nemoci bývá v rozsahu několika týdnů, a to v situacích, kdy jim není dobřem, tak jako u jiných typů onemocnění. V současnosti je kladen důraz na léčbu v rámci komunity, aby tito lidé mohli dál žít ve svých domovech. Nicméně, měli bychom se ujistit, zda mají duševně nemocní v rámci komunity dostatečnou podporu týkající se ubytování, rehabilitace, trávení volného času, nebo návratu do práce. Pochopení a respekt, je důležitou formou podpory, kterou jim my všichni můžeme poskytnout.
 


Naprostá většina lidí trpících duševním onemocněním nemá obecně sklony k násilnému chování

To, že někdo trpí duševním onemocněním, neznamená, že se bude chovat násilně. Lidé léčící se s duševním onemocněním nejsou nebezpečnější a nemají větší sklon k násilí, než běžná populace. Mnohem častěji bývají naopak obětmi násilného jednání a obzvlášť vysoké je riziko, že ublíží sami sobě. Malá skupina lidí s duševním onemocněním může mít vyšší sklony k násilí. Většinou to bývají lidé, kteří už se násilně zachovali v minulosti, lidé kteří zneužívají drogy, nebo alkohol a lidé, kteří nejsou léčení, nebo neužívají medikaci tak, jak je předepsána. Duševní onemocnění je spojeno jen s malou částí násilných činů.


Duševní onemocnění je běžné

Přibližně polovina populace se v některé fázi svého života potýká s duševním onemocněním a jeden z pěti lidí pak zažívá obtíže spojené s duševním onemocněním každý rok. U jednoho člověka ze sta se v průběhu jeho života rozvine schizofrenie a u dvou lidí ze sta pak bipolární porucha.


Duševní onemocnění jsou léčitelná

Navzdory obecnému přesvědčení se velká část lidí s duševním onemocněním dokáže ze svého onemocnění zotavit, pokud se jim dostává vhodné a také dlouhodobé podpory a léčby. Některým jejich onemocnění přináší znevýhodnění v psychosociální rovině. Naprostá většina lidí s psychosociálními obtížemi je ale schopna samostatného fungování v rámci komunity, pokud k takovému životu dostanou příležitost a také podporu.


Lidé se schizofrenií mají pouze jednu osobnost

Schizofrenie nemá nic společného s rozdvojením osobnosti. Je to onemocnění, zdravotní stav, který ovlivňuje běžné fungování mozku a zasahuje do jeho schopnosti myslet, cítit a jednat. Někteří lidé se kompletně zotaví a po nějakém čase většina z nich pociťuje ústup příznaků nemoci. Ačkoli zatím nemáme prostředek k úplnému vyléčení tohoto onemocnění, o jeho léčitelnosti není pochyb. Pro lidi trpící schizofrenií je velmi zraňující, když je jejich diagnóza mylně vysvětlována jako rozdvojení osobnosti.