Anorexie u příbuzného

Dobrý den, anorexie je jednou z poruch, u které je nejtěžší, aby člověk přijal fakt, že je nemocný a je třeba se léčit, přitom to někdy může dospět až do stavu ohrožení na životě. Tehdy jsou pacientky hospitalizovány i nedobrovolně. Mnoho postřehů z vlastní zkušenosti popisuje naše peer poradkyně. Je možné se se svými obavami svěřit psychiatrovi, kam maminka Vašeho přítele dochází, také je možné se obrátit na poradenství organizace Anabell, která se touto problematikou zabývá, kontakt je http://www.anabell.cz/.

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz, který je stejně důležitý jako ostatní dotazy v naší poradně. Oceňuji Vaši snahu, pomoci mamince Vašeho přítele. S diagnózou anorexií je to nesnadné, stejně tak i s člověkem, který jí trpí, poněvadž dokáže nalhávat sám sobě a okolí, že je vše v pořádku. Pohled na věc se mu zkresluje a nedokáže kolikrát mít náhled. Zdravý rozum je přemožen jinými starostmi, např. o jídle - nejezení, o vnějším obrazu (přání hezké postavy), snaha být dokonalá apod. Rozumím, o čem píšete, a dokážu si představit, co Vy a maminka prožíváte nebo jaký styl života vede. Poněvadž jsem v minulosti trpěla stejnou nemocí a trvalo hodně dlouho, než jsem nalezla pro sebe a své tělo namísto zkresleného ideálu, zdravý obraz sama sebe. Pro mě bylo asi nejdůležitější - dospět k názoru, že jídlo není můj nepřítel, ba naopak. V lepším případě dokonce já mohu volit, jaké živiny dodávám svému organismu, aby nepřibývaly ještě další zdravotní potíže a šrámy na duši, jako např. deprese, výkyvy nálad, nízké sebevědomí apod., které mohou člověk stahovat do propasti zvané anorexie. Při této nemoci se nejedná jen o jídlo samotné, drastické držení diet či hladovek, ale je to signál člověka, kterému vnitřně něco schází. Zkuste si o tom citlivě pohovořit s paní maminkou a třeba najdete i důvod nebo možnou příčinu, proč zrovna anorexie nebo k jaké změně došlo v průběhu těch 4 let? V nesnadném boji s anorexií jsem se musela, vyrovnávat sama se sebou, najít svoji identitu, pro mě uspokojivý a vhodný obraz svého JÁ, vybudovat si sebedůvěru a další stránky. Vlastně se jedná o jakýsi rozvoj osobnosti a nalézání spokojenosti, k zdravějšímu způsobu a užívání si smysluplného života. Někomu může pomoci, určit si pravidla, jako např. žádné zrcadlo, žádná váha v bytě, sport provozovat s mírou (ne přehnaný zápal do sportovních aktivit či přemáhání svých hranic), jakési dodržování jídelníčku apod. Přístup k léčbě je individuální. Další metoda léčby, která mě osobně přispěla k zotavení, byla psychoterapie. S psychoterapeutkou jsem řešila různé osobní problémy a situace- stud ze svého těla, nejezení či přejídání, ostych před ostatními (společné obědy nebo večeře byly pro mě traumatizující), touha po dokonalosti, zkreslená představa hezkého vzhledu, kontakt s ostatními (např. schopnost přijmout podporu, pomoc), přestat si něco nalhávat, dokázat zvládat určité situace apod. Pomohlo mi to- vybudovat si sebedůvěru, změnilo mi to můj náhled na některé věci a hlavně sama na sebe, dokážu se nyní normálně stravovat (zdravě pro mé tělo, žádné extrémy více), získala jsem zpátky hodnotu zdraví a svého JÁ, jak cenné opravdu jsou. A na nás samotných závisí, jak o své zdraví pečujeme. Doufám, že jsem Vám svými tipy mohla poskytnout podporu a přeji hodně štěstí a zdraví. Držím palce, ať se Vám, přítelovi a jeho mamince daří.