Antidepresiva ano či ne.

Dobrý den, ať již jde o syndrom vyhoření, nebo o posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), tak u obou má své hlavní postavení psychologická léčba, tedy psychoterapie. Antidepresiva části lidem mohou ulevit, záledží na stavu. Vy konstatujete, že se Váš stav pomalu zlepšuje, v takovém p=řípadě bych rozhodnutí o nasazení antidepresiv nechal na Vašem rozhodnutí. Držím púalce.

Dobrý den, mám jak zkušenost s úzkostně depresivní poruchou, tak se ztrátou mých rodičů a i když mě potkala v dost dospělém věku (kolem padesátky), je to prostě jedna z nejtěžších životních ztrát. Proto mě na prvním místě napadá, že je naprosto pravděpodobné, že všechny vaše zdravotní potíže mají tento původ a je relativně jedno, jaká je přesně diagnóza. Citlivý člověk si nejen v dnešní covidové době klade otázku, zda se při umírání rodičů postaral dost, zda neměl udělat víc nebo něco jinak, atd. Pokud se v tomto uvažování zacyklíme, můžeme si způsobit velké utrpení, které po čase přejde z vědomé mysli do podvědomí a signalizuje ho tělo. Jakkoli to zní paradoxně, dostat se ze všech psychických potíží mi nejvíc pomohlo mluvit o krizích, které je odstartovaly. Vřele vám proto můžu doporučit vymluvit se ze všeho, co probíhalo kolem úmrtí vaší maminky, v psychoterapii. Je sice bolestné se do vzpomínek vracet, ale právě tím, že se znovu otevřou a prožijí, může je člověk i s odstupem času ještě jednou oplakat a dojít ke smíru. Je dobré věnovat tomu několik sezení ne příliš dlouho od sebe, aby tento bolestný, ale v konečném důsledku velmi osvobozující proces proběhl během pár týdnů a dočkala jste se úlevy. Léky mohou být pomocí, abyste tím prošla, ale nemělo by jich být tolik, že vás utlumí a zabrání tak vlastně znovuprožití a vyplavení veškeré bolesti, která ve vás zůstala někde zapouzdřená. Napadá mě příměr k operaci - taky je bolestná, ale nakonec uleví. Držím vám palce, ať se vám to povede, a přeji hodně sil a trpělivosti.