Časté zapomínání a stavy smutku

Dobrý večer, mamka mi už několikrát řekla ať si zajdu někam s pamětí. I já sama pozoruji že moje krátkodobá paměť asi moc nefunguje. Často si nezapamatuji ano věci ze včerejška ale i týdne. Mívám také stavy smutku, brečím moje myšlenky se nedají srovnat a přijdu si vážně bezradně se svým životem. Naši se často hádají a já z toho mám většinou takovouhle depku. Mám malé sebevědomí a když se někdo hádá se mnou raději ustoupím protože nechci aby se na mě zlobil. Vím že jsou to takové všední potíže, ale často je mi z toho všeho strašně špatně. Dokonce mi pokaždé když někdo zvýší hlas nebo jsem ve stresu začne bolet hlava. Jenže kdyby bolela jen chvilku... ona mě bolí skoro celý den. Občas se k tomu přidává i bolest žaludku. Máte prosím nějakou radu jak to zvládat nebo na co se zaměřit? Tereza 17let
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, ve Vašem věku bych řekl, že nejde o pravé poruchy paměti, alee o důsledek stresu, který je spojen s Vašimi stavy smutku, úzkosti a bezradnosti. Člověk je v takových situacích v napětí a jeho pozornost oslabuje, což může vypadat jako porucha paměti. Bylo by užitečné zjistit, jaké mají Vaše propady a citlivost kořeny, s čím vším mohou souviset, z čeho pramení Vaše nízké sebevědomí, které často souvisí se sebehodnocením a sebepojetím. S tím Vám může pomoci psycholog a dle výsledku se dá udělat plán další terapie. Držím palce.
Avatar

Vlasta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz do naší poradny s tématem zapomínání a stavy smutku. Problémy s pamětí sleduji v poslední době často i já na sobě anebo slyším od jiných lidí. Snad je to spojené s dlouhodobou aktuální situací (Covid-19), kdy tato situace od nás vyžaduje přizpůsobení se, přerovnání našich hodnot, balancovat mezi stresem a schopností soustředěnosti apod., což se může objevit v pocitu zapomínání (tzv.„neslouží mi paměť“). Účinnou metodou je trénink paměti, některé podklady se dají najít i na internetu. Nebo jinými hrami jako je např. obyčejné pexeso, kvarteto atd., při kterých musíme zapojit naši paměť, tím ji můžeme cvičit a zlepšit. Ke stavům smutku mohu říci následující: vnímám, že jste citlivá vůči neshodám v rodině, v konfliktní situaci radši ustoupíte, reagujete také na sílu hlasu apod. Snad bych si o tom pohovořila s někým, ke komu mám důvěru. Kolikrát sdílení starosti s někým pomůže, dodá to pocit, že na to nejste sama a druhá osoba Vám může poskytnout pohled z jiného úhlu na věc, případně nápad na řešení situace. Vaše tělo (žaludek, hlava) reaguje na něco, co Vám přináší spíše zátěž. Já osobně si kolikrát o svých starostech popovídám s dobrou kamarádkou nebo navštěvuji psychoterapii, kdy mi přitom pomáhá psycholožka-dívat se na věc i jinak, cvičím posilovat i mé sebevědomí a nalézám vlastní hodnotu v bezradnosti se svým životem. Doufám, že jsem Vám mohla trochu pomoci, přeji hodně štěstí, zdaru a hlavně zdraví.


Zpět na seznam