Celodenní dušnost
Dobrý den,letos v létě mi byla diagnostikována manifestní Tyreotoxikoza, po dvou měsících utrpení většina příznaků odezněla, ale od prvního dne nemoci jsem trpěla silnou dušností. Nyní mám hladiny hormonů již v pořádku a silná dušnost stále trvá. Po absolvování vyšetření na interně, plicním, neurologii i ORL mi na nic nepřišli a závěr je, že je to psychosomatické. Dušnost je opravdu silná a je pravda, že celou dobu nemoci mám strach, že se jedná o něco vážnějšího. Dostala jsem Trittico 150, užívám půlku na noc již 14 dní a dušnost stále trvá, není nárazová, trápí mě většinou po skoro celý den, v noci po Tritticu docela AAA spím, ale ráno opět vstávám s dušností. Je pravda, že se dušnost většinou zhoršuje, když mám někam jít, doma už jsem čtvrtý měsíc a čím dál víc připadám naprosté beznaději, že mi už lékaři prostě nepomůžou a nikdo nezjistí, co je skutečným důvodem mé dušnosti, která je neskutečně náročná a nedovedu si představit s ní žít už po zbytek života. Myslíte si opravdu, že když není dušnost jen občasná, ale celodenní, že by také mohla být psychosomatická? Kromě ní mám od počátku i ztuhlé celé čelo, sucho v ústech a knedlík v krku. Moc děkuji za jakoukoliv odpověď, zkušenost, či radu. Děkuji
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
dušnost může mít psychické souvislosti, pokud se nenajdou jiné (vašetření plic, dýchacích cest, srdce, saturace kyslíkem, postavení hrudníku a nevím co ještě. U "psychické dušnosti" je typické, že má člověk dojem, že se nemůže zhluboka nadechnout, pacienti to popisují "jako bych měl malé plíce", jsou také chvíle, kdy při zátěži na to jakoby "zapomenou". Krom léčby farmakologické se tady mohou uplatnit také psychoterapie a relaxační techniky.
Jana
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, mám za sebou delší zkušenost s úzkostnou poruchou a pocit nedostatku vzduchu, nedostatečného dýchání, stažení na hrudi apod. k ní u mě také patřil. Z vašeho popisu se mi zdá, že i u vás by mohla působit úzkost. Paradoxní u ní je, že někdy si člověk na vědomé úrovni ani nepřipouští, že má z něčeho obavy nebo strach. Vaše obavy se právě teď soustředily na nemoc, ale je možné, že i mimo ni je ve vašem životě něco, co způsobuje úzkost. Nemusí to být věci, které se dějí v realitě, mně k úzkostem stačila i nedostatečná sebedůvěra a sebeúcta, které se mi promítaly do veškerého vnímání světa a života v něm. Pokud by příčinou vaší dušnosti byla úzkost, antidepresiva jsou dobrou volbou na co nejrychlejší úlevu. Ale stejně je užitečné pátrat po tom, co nám v životě může dělat i ty potlačené, neuvědomované, podprahové starosti. K tomu jsou pak dobré rozhovory v psychoterapii, která pomůže to odhalit a postupně se i takových strachů zbavit. Držím vám palce, ať je vám brzy lépe.
Zpět na seznam