Dobrý den mám problém s mojí 16 letou kamarádkou. Včera se mi svěřila s tím že se řeže a že by nechtěla žít. Ovšem si myslí že kdyby se o sebevraždu pokusila tak by byla neúspěšná a ještě by na to někdo přišel a dali by ji do psychiatrické léčebny.Když jsem jí na to odpověděl že by měla vyhledat pomoc tak mi řekla že nevěří tomu že jí dokážou pomoct a jen bude celý život zavřená v léčebně. Já se potřebuji zeptat jak bych jí mohl přesvědčit aby si nemyslela že jí nezvládnou pomoc a nakonec tedy pomoc i vyhledala. Pozn. Chci aby se rozhodla pro vyhledání pomoc sama a dobrovolně ne abych to např. já někomu řekl např. jejím rodičům a ti jí pak odvezli na psychiatrii. Prosím co nejrychlejší odpověď chci aby takto trpěla co nejméně to jen půjde. Děkuji
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, můžete kamarádce nabídnout podporu třeba v tom, že jí doporučíte zavolat na linku bezpečí (116 111), která je pro děti a mladistvé bezplatná a anonymní. Tam je možné problém nezávazně konzultovat. Linka také disponuje chatovou a mailovou službou, konzultace je možná i takto. Sebepoškozování má rysy návyku a čím dřív se začne řešit, tím lépe.
Katka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Musím připustit, že je pro mne těžké na něj odpovědět. Jako peer konzultant jsem se setkala i s lidmi , kteří se sebepoškozují. Rozdíl je v tom, že naše organizace pracuje s dospělími.Nemám tedy zkušenost , jak postupovat v případě , kdy zodpovědný za zdarvotní stav je rodič, Klienti, kteří se sebepoškozují často hovoří o tom, že se jim po tom uleví . Ne pokaždé končí taková akce hospitalizací nebo sebevraždou. Někdy je ale sebepoškozování spojené s depresí. V takovém případě navrhujeme klientovi hospitalizaci. Po přeléčení se klient vrací do svého běžného prostředí - domů. Není tedy pravdou, že by Vaše přítelkyně byla celý život zavřená v léčebně. Napadlo mě v této souvislosti, že má Vaše přítelkyně malou povědomost o svém nemoci a současné psychiatrii.
Během praxe peer konzultanta jsem se často setkala s tím, že naší organizaci navštívil přítel nebo rodinný příslušník s tak zvanou zakázkou. Někdy byla odlišná od toho , co si přál klient, někdy jsme ani my nemohli pomoci, neboť pracujeme na dobrovolné bázi. To znamená s lidmi, kteří si svoji nemoc uvědomují a zároveň chtějí svojí situaci řešit. Doprovázíme klienta na jeho cestě k zotavení. Z vlastní zkušenosti vím, že teprve v momentě , kdy jsem byla schopna přiznat si svou nemoc, byla jsem schopna příjmou i pomoc.
Vaše přítelkyně má k Vám velkou důvěru, jestliže se Vám svěřila a zároveň na Vás přenesla spoluzodpovědnost za svůj život. Zkuste si sí promluvit o tom , co momentálně prožívá ve svém životě, co předchází nutkání se sebepoškozovat.
Napadlo mě také vyhledat ve Vašem okolí terénní službu, která pomáhá lidem se zkušeností s duševním onemocněním a mají ve svém týmu psychologa, který by mohl Vaši přítelkyni navštívit doma.
Držím pěsti.
Katka