permanentní trápení
Dobrý den. Jana, 26, VŠ, bez zdrav. obtíží, 4letý vztah směřující k svatbě. Smysl pro humor, zpěv, improvizační divadlo, vše úspěšně. Extrovert, o všem mluvím s přítelem, kamarády i rodiči. Nedostatky: nerada dělám, co mě nebaví, nepříjemné povinnosti odkládám, pak nestíhám. Mám malé sebevědomí, i když k tomu není důvod. Můj problém: Stále je ve mně obava, strach, výčitka svědomí. I když problém racionálně vyhodnotím jako bagatelní, výčitka narůstá. Nemohu se jí zbavit. Příklad: stále mě trápil flirt starý 2 roky, k němuž jsem se nepřiznala. I když k ničemu nedošlo, výčitka ve mně rostla, až jsem se přiznala. Vzal to rozumně, viděl moje trápení, řekl, že se nezlobí, že ví, že jsem si z toho vzala ponaučení. To mně uklidnilo, ale jen na chvíli. Uprázdněné místo se okamžitě zaplnilo novou výčitkou: neuvedla jsem podrobnosti svého selhání a to si přítel nezaslouží. A zase výčitka narůstá a směřuje to k tomu, že se mu opět svěřím. Vím, že mu to nebude příjemné, nepochopí, proč to znovu rozmazávám. I když vím, že mi už odpustil, sama si odpustit nedokážu. Racionálně je to jasné - problém už je vyřešen, ublížím jemu i sobě, ale nakonec to stejně budu zase "řešit". To nejhorší: jakmile to dobře dopadne, do duše se vloudí něco dalšího negativního, co mě bude nemístně trápit. Ze zkušenosti už vím, že se bez trápení moje duše neobejde. Ten problém mně bere sílu, radost ze života, přebíjí všechno ostatní, i když všechno kolem je vlastně velmi pozitivní. Poraďte mi prosím.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, naše peer konzultantka odpověděla dost vyčerpávajícím způsobem takže krátké shrnutí. U neurotických či povahových problémů se nejednou stává, že si člověk vše rozumově uvědomuje, ale nemůže si pomoci, protože k ovládnutí emocí rozum nestačí. U Vás se zdá, že Vaše výčitky a potřeba věci znovu řešit, přestože víte, že to situaci neprospěje, má úzkostně nutkavý charakter. Možná by nebylo na škodu se pídit, jakým způsobem se to děje a jaké to má kořeny. S tím Vám může pomoci psycholog či psychoterapeut. Držím palce.
Lenka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkujeme za důvěru, se kterou se obracíte na naši poradnu. Chápu Vaše problémy, také jsem něco podobného zažila a občas i zažívám nyní. Racionálně je vše jasné, ale negativní myšlenky či emoce, jakoby vedly svůj vlastní život. Možná na sebe kladete příliš vysoké nároky, chcete být dokonalá, a pokud se dopustíte nějaké chyby, přikládáte tomu nadbytečně velký význam. Z toho pak může zbytečně pramenit pocit malého sebevědomí. Sama víte, že Vašemu příteli třeba ublížíte, pokud mu budete vyprávět podrobnosti Vašeho starého flirtu a přesto máte obavu, že to uděláte. Nemůžete se svěřit třeba kamarádce nebo někomu, komu důvěřujete? A odpustit si, když se nic závažného nestalo? Vím, že se s negativními myšlenkami, obavami, výčitkami svědomí i strachem se těžko pracuje. Ale jde to. Pokud Vám nepomůže mluvit o svých problémech s někým blízkým, rozhodně bych Vám doporučila obrátit se na psychologa či psychoterapeuta. Také existují různé techniky a přístupy, které by Vám mohly pomoci například autogenní tréning, relaxační cvičení či jóga, která mně osobně velmi pomohla. Věřím, že se Vám své problémy podaří zvládnout a že to, co je ve Vašem životě pozitivní pomůže překonat stávající překážky. Moc držím palce.
Zpět na seznam