Schizofrenie

Dobrý den, mám bratra, který je od 15ti let diagnostikovan jako schizofrenik. Samozřejmě rodiče si to dávali za vinu a skoro se rozvadeli- nakonec to ustali s tím že táta chtěl aby měl režim,a máma vzhledem k tomu, že skoro celé dny kvůli medikaci prospal byla benevolentnejsi. A tak uběhlo zhruba 17let, a táta před nedávnem zemřel. Ohledně bratrovi budoucnosti a zabezpečení nikdy nepadlo ani slovo, nemluvě, že po svých 18tinach zakázal přístupy do lékařských spisů. Já spavala všude jinde než doma, až jsem se nakonec odstěhovala. Problémy, způsobené nevyspanim jsme měli všichni. I přesto, že naši vlastní velký dům, bratr je již tak silný, že stačí aby se prošel a vše duní.Myslím, že i táta kvůli tomu měl jiste problémy, ktere by se jinak asi neprojevily. Myslela jsem si, že před tím uteču, ale vždy mi bylo tak nějak jasne, že jednou to přijde a vše bude špatně. Máma zatím vše zvládá, ale co když nebude? Uklizet a starat se o něj, i mu nakupovat a vařit. Kdyby se s ní něco stalo, tak si to vůbec neumím představit. Podotýkám že od samého začátku se se mnou nebaví, ani nepozdravi a když se o mě má vyjádřit tak jen sprostě. Má to dle vás nějaké řešení? Tím že je svepravny s jakýmkoli umístěním i stěhováním musí souhlasit, podotýkám že nemá ponětí o platbách a pochybuji že ví co je to složenka. Ale nakupovat drahou elektroniku, to by mu šlo. Mamka rozhodně se zbavenim svepravnosti nesouhlasí. Sama mám vlastní rodinu, a bojím se kdy to na mě spadne a já pak budu mít svázané ruce.