sebepoškozování, 2x pokus o sebevraždu

Dobrý den, moje dcera 15 let se léčí na psychiatrii kvůli sebepoškozování a pokusu o sebevraždu. Začínali jsme na 100mg Asentry a 25mg Derinu, potom jsme zvyšovali až na 200 Asentry a 50 Derinu, mezitím se zkoušelo Trittico místo Derinu, to mělo velké vedlejší účinky, vrátili jsme se k 50mg Derinu. Propady byly stále hluboké, vyzkoušeli jsme 150Asentry a 10Cipralexu + 50 Derinu, ze začátku se to zdálo lepší,znovu začala malovat, těšit se ze života, bez myšlenek na sebevraždu, později opět propady a naprosto extrémní únava, opět sebepoškozování. Cipralex nám vzali, nasadili opět 200 Asentry + Derin. Stav je horší a horší, neustále spí, panické ataky několikrát za den, slabost, vyčerpanost a myšlenky vše ukončit. Léčba se mi zdá nedostatečná, můžete nám prosím poradit? Samozřejmě máme psychoterapie a čekáme na zařazení do programu Kaleidoskop do DBT centra. Děkuji, Nováková Marie, Matka
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, děti a adolescenti, kteří se poškozují, většinou trpí pocity prázdna, mají narušené sebepojetí, tedy vztah k sobě samotnému, kdy prožívají nenávist k sobě. Sebepoškozováním si ulevují, nicméně je to zhoubný proces, protože své trauma ještě více prohlubují. Farmakoterapie je zde velmi obtížná, léky zabírají jen částečně a velmi často nezabrání depresivním propadům. Všechny léky, které uvádíte, se při léčbě těchto emočních poruch používají, ano, dávkování a kombinace mohou být různé a jsou i další možné léky. Farmaka však nelze po internetu doporučovat, to musí zvážit a také pacientovi a jeho rodičům vysvětlit ošetřující psychiatr. Psychoterapie zde má zásadní roli a DBT je jednou z nejúčinnějších terapeutických metod těchto poruch.
Avatar

Magdalena

Odpověď peer poradce:
Dobrý den! Děkujeme za Váš dotaz do poradny. Je mi líto, že Vaše dcera prožívá tak těžké a náročné období. Sama mám stejně starou dceru a myslím i na Vás, jak bolestivé to pro matku musí být, a chci tímto podpořit i Vás, abyste si také vyhledala někoho, s kým se můžete o své starosti podělit. Když jsem byla ve stavu, že jsem viděla ukončení života jako vykoupení z utrpení, moje psychiatrička mi nabídla hospitalizaci. Strašně jsem se jí bála, ale nastoupila jsem osmitýdenní léčbu a velmi mi to tehdy pomohlo. Od té doby jsem byla hospitalizovaná ještě třikrát, pokaždé v období, když se můj stav dlouhodobě zhoršoval. O této možnosti nepíšete, proto předpokládám, že o ní z nějakého důvodu neuvažujete. Předpokládám, že dcera má již nějakou hospitalizaci za sebou, vzhledem k pokusu o sebevraždu, a má představu, jak taková léčba vypadá. Pokud nebyla spokojena, můžete se obrátit i na jiná zařízení. Ještě mi v mé léčbě pomohla skupinová terapie. Bylo to pro mě, jako kdybyste účinek individuální terapie několikrát znásobila. Zde přikládám kontakty, kde můžete vyhledat další podporu: http://www.adresar.vidacr.cz/adresar. Přeji vše dobré!


Zpět na seznam