Smysl života
Dobrý den, ztratila jsem smysl života. Nemám žádné problémy, ale nebaví už mě žít. Vždycky jsem bývala oblíbená, jsem krásná, štíhlá, všude jsem měla dveře otevřené, dělám, co mě bavilo, ale už mě nic netěší. Začala jsem se vyhýbat lidem a často se léčím alkoholem. Stalo se mi několik nehezkých věcí po sobě, byla jsem třikrát po sobě napadená, ale to mi přijde celkem jedno, jako by se nic nestalo. Jenomže mě budí děsivé sny a ve dne se mi vrací pocity hrůzy, které nedokážu s ničím spojit. V těle cítím jakési vibrace, někdy se mi dělá hodně špatně. Cítím se zoufale, odcizeně, beznadějně. Nevěřím, že by mi mohl ještě někdo pomoct. Když nevím jak já, tak jak by mohl někdo jiný. Koupila jsem si skalpel, co jsem četla, jde o celkem rychlou smrt, pokud si člověk přeřeže tepny. Asi pár lidí zklamu, ale žít mohou dál i beze mě a já už dál nemohu. V srpnu mám narozeniny, tak to udělám v ten den, pokud to do té doby vydržím. Jsem doma sama, takže žádný problém, nebojím se bolesti ani smrti. Je mi už všechno jedno.
Petr Příhoda
Odpověď odborníka:
Dobrý den, drtivé většině lidí, kteří zvažují sebevraždu, se pomoci dá. Pocity ztráty smyslu života, beznaděje a myšlenky na sebevraždu mohou být symptomy deprese, alkohol poté celou situaci ještě komplikuje, neb nepřináší řešení, ale jen dočasnou úlevu, po které se depresivní prožívání zpravidla ještě prohloubí. sebevražda se pak pacientovi může jevit jako jediné řešení, čímž vlastně de facto přestává být svobodnou volbou. Pomoc přitom může být dostupná. Tím, že o problémech člověk s odborníkem mluví, mohou se začít rýsovat jiná východiska, antidepresiva pak mohou stabilizovat emotivitu a tím dát pacientovi sílu žít. Je možné se obrátit na některé z krizových center, kde se není třeba objednat a pomoc je poskytnuta bezprostředně.
Zpět na seznam