uzkostne depresivni porucha

dobrý den, před skoro 2 měsíci se mi ,,poštěstilo,, získat diagnozu úzkostně depresivní poruchy :-( hlavní projevy u mě byly insomnie, pocity úzkosti, velký vnitřní neklid projevující se neschopností sedět v klidu (hraní si s náramkem na ruce, pohupování, přecházení sem a tam na zastávce MHD apod.) a depresivní stavy s občasnými černými myšlenkami (nechci tady být, už nemůžu, nejradši bych skočila pod vlak...) léčbu jsme začali TRITTICEM 75AC výrazné zlepšení spánku i úzkostí, mírnější neklid, kolísání nálad poté mi bylo zvýšeno na 120mg kvůli znovuobjevení se neklidu a temných myšlenek jsem dostala TRITTICO PROLONG 150mg, které užívám nyní zhruba 22 dní jenže znovu se mi začíná objevovat neklid - nedokážu sedět v klidu u PC, při čekání na tramvaj také nedokážu v klidu stát černé myšlenky občas jsou jako třeba - aha, tady je 5 pater, tak to by se dalo skočit z okna apod.! je to opravdu jen myšlenka co prolítne hlavou, ale je už jsem naprosto zničená, ztrácím víru, že se z toho někdy dostanu!!! jaká je šance na vyléčení této poruchy? bojím se, že jsem rezistentní na léčbu! lékařka mi řekla, že musím ještě počkat na účinek, ale já to beru už 22 dní a skvělý spánek i úzkosti nemám, ale proč mám znovu neklid a ty depko myšlenky? mám problém i číst v klidu knihu dá se s tímhle vůbec žít? a jak? děkuji moc
Avatar

Petr Příhoda

Odpověď odborníka:
Dobrý den, u úzkostných poruch je velká šance, že se stav léčbou zlepší a potíže vymizí. Je k tomu ale třeba trpělivosti. Stává se, že antidepresivum nemá žádoucí účinek, pak je na řadě zvážení úpravy či změny medikace, což musí posoudit Váš lékař. Antidepresiv a dalších pomocných léků k léčbě úzkostně depresivních potíží máme k dispozici poměrně hodně. V léčbě úzkosti se pak také uplatňuje psychoterapie, která pacientovi pomůže uvědomit si, jakým procesem u něj úzkost vzniká a tím načrtnout cestu, jak se jí zbavit.
Avatar

Vlasta

Odpověď peer poradce:
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz, kterým zachycujete projevy úzkostně depresivní poruchy. Hned na začátku bych Vás chtěla povzbudit nadějí a myšlenkou- nevzdávejte to, bude zase lépe, i když se to zrovna tak nemusí jevit. Občas se dostaví méně dobré dny, ale Vy sama časem poznáte, co Vám může pomoci, budete připravena a zvládnete obtíže jako výzvy, budete mít možnost užívat si denního života. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že se to dá zvládnout a už mi to tak nějak moc nezasahuje do mého běžného života. Samozřejmě jsem i já zpočátku bojovala proti tomu - proti diagnóze a jejím příznakům. Během tohoto času se mi podařilo přijmout tyto změny a naučit se i přesto užívat si života a být schopná pracovat. Ode mě to chtělo hlavně trpělivost sama se sebou, vytrvalost a najít cestu, jak se cítit v pohodě. Kromě užívání léků, mě také hodně podpořilo povídání s psycholožkou, na psychoterapii. Lépe jsem poznala i sama sebe, dokážu rozeznat, kdy mi je dobře a kdy potřebuju více čas sama pro sebe nebo odpočinek apod. Černé myšlenky se uklidnily, více než kdy předtím si cením svého zdraví a snažím se ho posilovat, např. pomocí jógy, procházky či výlety, setkávání se s přáteli, pozoruji svět kolem sebe a snažím se z neveselých věcí brát aspoň něco dobrého, vděk za to, že můžu být. Občas si řeknu na povzbuzení: „Po zimě přijde zase jaro.“ nebo „Po bouřce přijde klid.“ Pomáhá mi to vidět naději směrem dopředu, necítím se tak bezbranná, bezradná, ba naopak díky tomu pociťuji určitou moc nad úzkostí či depresí a víru, že situaci zvládám. Přeji Vám hodně štěstí a zdraví. Doufám, že jsem Vám alespoň trochu mohla mou zkušeností vrátit klid a naději do Vašich dalších dní. Držím palce, ať se daří.


Zpět na seznam