Deprese
Dobry den prave se mi narodilo miminko. Je to me 2 dite, hned ze zacatku jsme si prosli problemy maly musel na operaci s pupikem ale od te doby jsem o nej zacala mit nesmirny strach, nedavno onemocnel na rymu a ted jiz podruhe jsem silena procitam internertove diskuze, co vse by se mohlo stat pribehy o SIDS atd...a pritom se jedna o takovou banalitu jako je ryma a zahleneni. Cele hodiny u nej sedim divam se zda dycha v kocarku proste porad..Zanedbavam pritele i druheho syna dokonce jsem s nim zacala vcera trast protoze sem propadla pocitu ze mi prestal dychat na rukou. Kojime od porodnice z dokrmem protoze maly nechtel poradne sat..Situace se paradoxne zlepsila s tim jak mi zacalo ubyvat mleka ale vcera jsem zacala odstrikavat a tim si zvysit laktaci a muj stav se hodne zhorsil...jako by to nejak ovlivnovalo kojeni ma byt pro zenu poteseni ale mi bylo hure. Nutno podotknout ze u nas v rodine se vyskytuje depresivni porucha u bratra a otce, u me byla diagnostikovana pravdepodobne maniodeprese a v minulosti zavislost na drogach, automatech alkoholu asi pravdepodobne nasledek maniodeprese. Nyni jsem myslela ze vse bude v poradku cele tehotenstvi ukazkove drogy alkohol i automaty davno minulosti a ted todle...Muze byt nejaka souvislost s porodem??Hormonalni hladinou ci kojenim??Jsem celkem zoufala plactiva vse doma delam automaticky nejsem schopna si uzit maleho a zanedbavam zbytek rodiny a cele hodiny kdy mali spi ho kontroluju zda dycha a ctu desive clanky na netu.poradte
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
hormonální změny spojené s porodem a kojením opravdu mohou zhoršit již dříve existující psychické potíže, stejně tak se v této souvislosti mohou obtíže objevit poprvé. Významné jsou i další zátěžové faktory se situací spojené - tělesná zátěž po porodu, nevyspání, změna životní situace, traumatizující momenty kolem porodu (což ve vašem případě mohla být i operace dítěte) atd. Mezi nejčastější psychické obtíže v tomto období patří úzkostné a depresivní projevy (což popisujete), v odborné literatuře se objevují odhady, že se vyskytují u 10-20procent žen.
Ve vaší situaci by bylo vhodné využít podporu okolí a pokud se váš stav brzy (v horizontu dnů) nezačne lepšit, nebo bude dále k nevydržení, bylo by vhodné se bez zbytečných odkladů obrátit na psychiatra. Medikamentózní léčba dokáže poměrně rychle a efektivně ulevit, existují i preparáty, které kojení nevylučují - nicméně vhodný typ léčby nelze takto předjímat.
Přeji ať je vám brzy lépe.
Vlaďka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Jako matka poměrně ještě malých dětí bych Vám nejprve ráda vyjádřila pochopení a ujištění v tom, že nějakou míru úzkosti o tak malá a bezbranná stvoření prožívá jistě každá matka. To, co popisujete, je však hlubší stav silných obav, možná i panických stavů, kdy intenzita Vašeho prožívání překračuje rovinu, se kterou by se člověk dokázal vyrovnat běžným ujištěním se, že je vše v pořádku. Že dítě prospívá a není důvod k obavám. Myslím si, že o svých obavách potřebujete hodně otevřeně hovořit, aby nad Vámi ztratily tu velkou moc, která roste s tím, když si člověk připadá, že je na to sám. Těhotenství i porod je bezesporu velkou hormonální zátěží pro každo ženu a nárůst psychických potíží je poměrně častý. Pokud se nebude situace lepšit s podporou Vašich blízkých, sama za sebe bych asi volila vyhledání odborné pomoci. Sama jste jistě slyšela, že klid matky má silný vliv na klid dítěte. Mám osobní zkušenost s psychoterapií i s užíváním antidepresiv a obojí mi pomohlo překlenout ta nehorší období. Není se čeho bát. Přeji Vám hodně si a spoustu radosti z dětí.
Zpět na seznam