Dotaz
Dobrý den, již od 16 let mě trápí psychické problémy. Nikdy jsem nebyla u psychiatra, pouze u psychologa, který mi řekl, že bych mohla mít smíšenou depresivně úzkostnou poruchu. Navštěvuji také psychoterapii, která mi trochu pomáhá. Mám pocit, že absolutně nezvládám velké změny. Právě jsem třetím měsícem na Erasmu a mám pocit, že mi to začíná způsobovat problémy. Mám strach, že až se vrátím, tak si nebudu moct zvyknout, že jsem zpět a na vždy budu zaseklá v divném meziprostoru. Mám strach, že se zblázním, protože mi přijde, jako bych zapomínala, že tady nejsem doma, přijde mi zvláštní tady být a ještě zvláštnější, že zbytek rodiny je doma. Asi je to normální, když je člověk dlouho pryč, ale mě to vyvádí z míry a bojím se, abych nakonec neskončila vážně psychicky nemocná v nemocnici. Občas dostanu záchvat, kdy se cítím zmatená, mám chuť okamžitě odjet (ale bojím se letět), v tu chvíli mám pocit, že se prostě zblázním. Do toho mám strach z každé nemoci a bojím se jíst prášky, sbych nedostala alergickou reakci. Mám tak pocit, že se svojí psychikou prostě nic nezvládnu, že musím sedět doma a rozhodně nepodstupovat velké změny, což mě moc mrzí, protože jsem si vždycky představovala, že jednou budu dělat velké věci. Můj dotaz tedy zní, jestli jsou tyto obavy normální, nebo opravdu blázním. Popřípadě, jak je řešit. Měla bych navštívit psychiatra? Omlouvám se, za zmatený dotaz, ale bohužel své pocity momentálně nedokážu lépe vyjádřit.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
z toho co píšete to vypadá, že máte poměrně výrazné potíže s úzkostí, obavami a strachy. Jejich míra se mi zdá znatelně vyšší, než je u většiny lidí obvyklé. V tomto smyslu (normální = obvyklé, spadající do pásma průměru) to běžné není. Zároveň je běžným jevem, že v zatěžujících situacích se psychické potíže zhoršují a úzkost se může objevit i u lidí, kteří jí jinak netrpí. Pobyt v cizojazyčném prostředí, odloučení a komplikovaná mezinárodní situace takovou významnou zátěží pro velkou část populace může být. Klíčové v rozhodování, zda vyhledat odbornou péči, je však především to, nakolik vám to komplikuje běžný život.
Osobně bych vám kontakt s odborníky doporučil. Pokud momentálně do psychoterapie nedocházíte, bylo by na místě docházku obnovit. Pokud je to obtížné za využití osobního kontaktu, lze ke konzultacím využít videohovor či alespoň telefon. Psychiatrické léky (obvykle se využívají ty ze skupiny antidepresiv) bývají výraznou pomocí ve snížení úzkostí a bylo by vhodné se o jejich možném přínosu s lékařem poradit. Základní psychiatrickou medikaci může předepsat i praktický lékař.
Nevím co přesně myslíte „blázněním“. Z vašeho psaní nemám dojem, že by se rozvíjely jiné potíže, než ty které již znáte – tedy úzkosti a strachy. To však jako důvod k vyhledání pomoci bohatě stačí.
Kromě odborné pomoci vám mohou prospět i relaxační a dechové techniky, cvičení jógy nebo tai-či, rekreační vytrvalostní sport, zájmové a společenské aktivity při kterých se cítíte lépe apod.
O úzkostných poruchách i jejich léčbě se můžete podrobněji dozvědět např. na stránkách naší poradny www.stopstigma.cz v sekci „O dušvních nemocech“.
Přeji, ať naleznete účinnou pomoc a je vám brzy lépe.
Katka
Odpověď peer poradce:
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz. Já sama nemám osobní zkušenost s touto nemocí. Ale jako peer konzultant jsem přišla do kontaktu s lidmi , kteří se léčili s úzkostně depresivní poruchou. Většina dochází na psychoterapii a zároveň se léčí u psychiatra. Kombinací obojího je ve větší míře podpořená úzdrava. Alespoň z mého pohledu.
Já nejsem odborník, ale pokud Vás psycholog upozornil na to, že by se mohlo jednat o úzkostně depresivní poruchu, zvážila bych na Vašem místě návštěvu psychiatra. Hlavně pokud Vy sama se necítíte komfortně a máte obavy z letu, braní léků, z pobytu v nemocnici, z návratu domů...
Chápu, že to není lehké ocitnout se v cizí zemi a komunikovat v cizí řeči. Považuji to za velkou životní změnu. Domnívám se, že je k tomu potřeba velká míra odvahy a sebevědomí. Považuji za přirozené, mít obavy ze změny. Pokaždé , když opouštím svojí komfortní zónu, jsem ze změny psychicky více unavená. Teprve po čase ,když si zvyknu, jsem ráda, že jsem danou situaci zvládla. Cítím se zase o něco více sebejistěji.
Doufám, že v mé odpovědi najdete něco, co Vám pomůže při rozhodování.
Hodně štěstí a odvahy.
Katka
Zpět na seznam