Hraničář

Zpráva 2 Nemám kariéru Žádná práce mě nebaví, přímo deptá a odměna je demotivační. Nevydržím někde půl dne pracovat s vědomím , že mi to je k málu a vydělám cizím, co už mají moc a nikdy se nepodělí. Roste agrese.. Žádné dovolené, párty, výlety, jak v karanténě celý život. Měla sem za to, že až se osamostatním, budu na tom lépe finančně, naivita, z jednoho platu. Každý přítel měl dluhy, takže sme jeli sami na sebe. A ado rodiče nikoho nepřijali, jen využili a pomluvili. Otce sem toužila zabít, při jeho záchvatech sprostosti vůči matce, a mém osočování.