Maniodeprese

Dobrý den, dokáži si představit, že pro vás taková situace může být velmi náročná. Někdy se (s nadsázkou a zjednodušením) říká, že deprese je utrpením pro nemocného a manie pro jeho okolí. Z vašeho popisu nevyplývá, z čeho na manii usuzujete, jaké přesně potíže to působí, ani proč se bojíte říct svůj názor. Zvláště při mírnějších projevech (ty bychom spíše označili za hypomanii), bývá často možné s dotyčným mluvit o tom co pozoruji, mnohdy si to i sám uvědomí. Sdělení ve smyslu „..jsem rád, že se již netrápíš a máš energii, zároveň mi ale připadá že teď je té energie příliš a některé tvé nápady / reakce mi přijdou přehnané..“ obvykle nebývá příliš problémové, zvláště pokud netrváme na tom, že s nimi musí okamžitě a zcela souhlasit. Někdy je možné se domluvit na hranicích toho co je vhodné a přijatelné (byť to nemusí být zcela respektováno) i dalším postupu. Zcela na místě pak je informovat psychiatra, který má vašeho blízkého v péči a poradit se s ním jak dál. To je užitečné i z důvodu, že vyšší dávky léků proti depresi mohou nástup manie provokovat a je v takovém případě nezbytná úprava jejich dávkování. V případě, že jsou projevy nějakým způsobem ohrožující (fyzicky, ekonomicky, sociálně), je na místě zvážit kroky pro snížení těchto rizik. V krajním případě bývá ke zvážení, zda je nečinit i bez souhlasu dotyčného. O tom by opět bylo na místě se poradit s psychiatrem, případně na některé z linek důvěry. V případě závažného bezprostředního ohrožování sebe nebo okolí je možné přivolat záchrannou službu, která zváží nedobrovolnou hospitalizaci. Držím vám palce a přeji, ať se toto obtížné období podaří zvládnout.

Dobrý den, děkuji za dotaz do naší poradny. Nejprve bych chtěla ocenit Vás a rodinu za snahu podpořit Vašeho bližního. Chápu, jak náročné to může být nejen pro člověka samotného, ale i jeho rodinu a okolí. Z Vašeho popisu bohužel není zřejmé, o jakého člena rodiny se jedná (např. zda dítě či manžel, příbuzný atd.) a jak se projevuje manická fáze. I přesto se vynasnažím, poskytnout Vám přijatelnou odpověď na Váš dotaz. Obecně se projevuje maniodeprese např. změnami nálad. Střídá se období velkého nadšení, výtečně dobré nálady, člověk je plný energie a cítí se zdravý, nemusí moc spát ani odpočívat. Má pocit, že vše zvládne, je si více sebejistý až přehnaně sebevědomý, komunikativní. Pak ale nastane obrat- stav deprese, kdy dojde k naprosté změně nálady (smutek, pláč, úzkost apod.), člověk není schopen jakékoliv aktivity či činnosti a prožívá úplný opak než během období mánie. Pokud vnímáte, že dochází ke změně v chování, jednání u Vašeho blízkého člověka. Pak můžete zkusit mluvit o tom, jak on (ona) vnímá sebe, jak to má on (ona). Naslouchat mu (jí) a snažit se ho (ji) pochopit i ve věcech, kterým nerozumíme nebo s nimi nesouhlasíme. Svůj názor můžete vyjadřovat spíše tak, že budete mluvit o tom, jak Vám osobně v této situaci je a co Vy sama cítíte (třeba bezmoc, strach, obavu…). Vzájemná komunikace a sdílení svých pocitů, vnímání pomáhá kolikrát lépe pochopit člověka samotného a zároveň mu umožnit i pohled z naší strany. Když mívám střídání těchto období a nálad jako je mánie a deprese, tak jsem se postupně naučila o svém prožívání mluvit, nejprve s rodinou a později i s kolegy v práci. Jim to např. pomohlo i v tom, pomalu lépe rozeznat mé stavy, ale i v pochopení mého prožívání. Společně jsme mluvili i o tom, jakou pomoc, podporu zrovna potřebuji nebo je na místě od nich. Zda si určíme jakýsi „signál, znamení“, kdy na to nestačím sama nebo naopak spíše chci mít svůj klid a jsem více uzavřená do sebe, a pak zase ze své „ulity“ pomalu dokážu vylézt. Tímto způsobem se zlepšila časem i naše komunikace, soužití, vztah v rodině. Přeji proto i Vám a rodině dokázat vzájemně mluvit o tom, co se děje a najít způsob ke zlepšení stavu člověka, ale i společného života. Samozřejmě existuje i ta varianta, obrátit se na odborníka (psychologa, psychiatra), který pečuje o Vašeho blízkého a s ním se poradit o dalších možnostech nebo s ním sdílet Vaše starosti. Držím palce, ať se daří a přeji hodně štěstí a zdraví.