Necítím se dobře u psycholožky
Dobrý den.
Chodím k psycholožce. Na jednu stranu si myslím, že ji potřebuju, ale na druhou stranu je mi hodně nepříjemné s ní o sobě mluvit, i když je hodná a sympatická. Už když vejdu do ordinace, tak si v duchu říkám, že bych chtěla odejít a potom je pro mě utrpení tam sedět. Vždycky jsem nervózní a mám v hlavě prázdno, i když si dopředu promyslím, co jí chci říct. Neřeknu jí ani všechno, co bych s ní chtěla probrat, protože se stydím, jsem dost nesvá a nechci se v problémech pitvat.
Co mám dělat?
Děkuju za odpověď.
Michael Kostka
Odpověď odborníka:
Dobrý den,
to že je na vás psycholožka hodná a je vám sympatická považuji za jeden z předpokladů pro vytvoření důvěryhodného a bezpečného vztahu, který pak umožňuje dobrou psychoterapeutickou práci. Je přirozené, že to nějakou dobu trvá (někdy i řadu měsíců) a myslím, že prožitky podobné těm vašim, má i řada mých klientů. Podobně jsem zažíval i svůj vlastní psychoterapeutický výcvik, kdy mi mnohdy najednou mé potíže přišly málo palčivé nebo naopak velmi složité na vysvětlení, že jsem měl sto chutí jen mlčet. Obvykle se to změnilo v okamžiku, kdy jsem se i přes stud a nervozitu nadechl a začal mluvit… Je dost dobře možné, že podobné prožitky ze své profesní přípravy zná i vaše psycholožka…
Co je s tím možné dělat? Kromě zmiňovaného „nadechnutí a začnutí“, si můžete pomoci písemnými poznámkami, nebo dopisem (který můžete na místě přečíst) v kterém své obavy a prožitky popíšete. Vlastně by pro začátek mohlo stačit i to, co jste napsala do naší poradny. Tipuji, že po takovém kroku budou vaše obavy o stupeň mírnější.
Držím vám palce a přeji odvahu!
Magdalena
Odpověď peer poradce:
Dobrý den!
Děkujeme za Váš dotaz do poradny.
Za dobu své nemoci jsem měla možnost poznat více psycholožek a každá na mě působila jinak a také jsem se jinak cítila. Musím ale říci, že abych se dokázala svěřit, chtělo to čas.
Tři roky jsem také chodila na skupinovou terapii a mluvit před více lidmi bylo ještě mnohem horší. Trvalo mi to asi půl roku.
Z mého pohledu je to tak, že čím více toho ze sebe dám, tím více získám. Vaše psycholožka může pracovat jen s tím, co jí o svých pocitech sama řeknete.
Vzhledem k tomu, že je velmi složité najít si psychologa, dala bych tomu šanci a chodila k psycholožce i nadále. Svěřte se se svými potížemi a pocity studu. Můžete se s problémy vypořádávat postupně.
Pokud si nevzpomenete, co všechno jste chtěla probrat, dělejte si poznámky.
V době, kdy je mi hůř, mívám výpadky paměti a všude chodím s deníčkem, kde si zapisuji všechny úkoly a mimo jiné i to, co chci probrat s lékařkou nebo psycholožkou.
Přeji vše dobré!
Zpět na seznam